Zelenskyj by chtěl jaderné zbraně: „Pokud nebudeme v NATO, tak by nás ochránily,“ říká

Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Na novinářovu otázku ohledně bezpečnostních záruk, které by Putina mohly odradit od opětovného napadení Ukrajiny, Zelenskyj odpověděl, že v případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání.

"Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír," poznamenal Zelenskyj.

Podobnou věc už Zelenskyj řekl loni v říjnu nynějšímu prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Později ale doplňoval, že jeho země aktivně o jaderné zbraně neusiluje a soustředí se právě na budoucí členství v Severoatlantické alianci.

Ukrajinský prezident nyní dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.

Také ukrajinská diplomacie loni v prosinci vydala prohlášení, že pro pro Kyjev jedině členství v NATO představuje "reálnou bezpečnostní záruku". Reagovala tak na zprávu, že v NATO není konsensus ohledně pozvání Ukrajiny do aliance. Ukrajina se jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu zřekla v rámci Budapešťského memoranda, podepsaného v prosinci 1994, které na oplátku zemi slibovalo záruky územní celistvosti. Dokument podepsalo Rusko, Ukrajina, Británie a USA, připomněla Meduza. Rusko memorandum porušilo už v roce 2014 nelegální anexí poloostrova Krym.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.

"Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme," citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.

Podle ukrajinského prezidenta bude jednání kromě Ukrajiny a Ruska vyžadovat přítomnost i dalších účastníků. Jmenovitě zmínil "Evropu" a Spojené státy.

Putin koncem ledna uvedl, že jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne se Zelenským. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Pětileté funkční období Zelenského oficiálně vypršelo loni v květnu, a od té doby ruská propaganda šíří tvrzení o jeho nelegitimitě.

Zelenskyj v říjnu 2022 podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s Putinem. Stalo se to krátce poté, co Rusko anektovalo čtyři ukrajinské oblasti. V lednu Zelenskyj vysvětlil, že tento dekret byl namířen proti separatistům v situaci, kdy se Rusko snažilo vyvíjet tlak na Ukrajinu mnoha různými způsoby.