Návrh novely LEX OZE III obsahuje faktické nedostatky, varuje Solární asociace

Navržená novela může zásadně ohrozit budoucnost nejen obnovitelných zdrojů v ČR. Minulý týden byl v Poslanecké sněmovně opět projednáván návrh vládní novely zákona LEX OZE III. Návrhy mají vládě umožnit snížení podpory na obnovitelné zdroje energie, primárně na fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 a 2010. „Představený návrh je pro české snahy o energetickou transformaci likvidační a problematický hned na několika úrovních. Přichází v době, kdy stále v podílu obnovitelných zdrojů energie zaostáváme za zbytkem Evropy a pro dodržení cílů v český energetických strategiích potřebujeme nutně stavět další obnovitelné zdroje. Namísto podpory ale nyní hrozí krach i těch elektráren, které už v Česku fungují. Stávající investoři navíc nebudou moci budovat nové zdroje. A nové investory stát tímto podkopáním důvěry odradí,“ komentuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Vláda plánuje evropský

Jedním z bodů novely je zastavení vyplácení podpory v hodinách, kdy je na trhu s elektřinou dosaženo záporných cen. A to i v případě, že by elektrárny danou energii uložily do baterií. To výrobcům brání na návrh jakkoliv reagovat. Ovšem i v případě, že by výrobci chtěli k elektrárnám baterie dostavět, z technického hlediska to není možné. „Ministr Vlček tvrdí, že na toto opatření, které má platit od 1. července 2025, se mohou provozovatelé připravit. Zároveň údajně nemá důvod zpochybňovat odborný názor právníků ministerstva financí. Ten důvod je přitom zcela zjevný: návrhy jsou připraveny bez dostatečné znalosti dané problematiky a obsahují celou řadu faktických nedostatků a logických chyb,” říká Krčmář.

Pravidla se během 15 let mění již podesáté

Navrhovaná opatření také zcela mění stávající pravidla kontroly přiměřenosti podpory, a to 15 let poté, co byly elektrárny uvedeny do provozu. Podmínky poskytování podpory byly navíc v uplynulých letech modifikovány již několikrát. Naposledy v roce 2021, kdy MPO uvedlo, že již žádné další snižování nenastane. Zda je výše podpory přiměřená bylo v minulých letech důkladně prověřováno v rámci tzv. sektorových šetření. Výsledky mimo jiné prokázaly, že je podpora přiměřená také v případě FVE z let 2009 a 2010.

Individuální kontroly a stopka na zdánlivé výnosy

Ministerstvo chce zavést individuální kontroly, které jsou mj. v rozporu s notifikačním rozhodnutím Evropské komise, která takové kontroly pro FVE nepřipouští. Měnit se má také hranice výnosnosti investic, která je aktuálně zákonem stanovena na úrovni 8,4 %. Sektorové šetření však prokázalo, že skutečná výnosnost se pohybuje mezi 6 % a 6,89 %, tedy výrazně pod stanovenou maximální hranicí.„Ministerstvo financí rovněž navrhuje zohlednit v budoucích výnosech příjmy z prodeje elektřiny po ukončení podpory v roce 2030. Nicméně odhadovat cenu elektřiny v této době je nemožné, vývoj cen energií nelze předvídat ani na rok dopředu. Tento přístup ukazuje nepochopení problematiky ze strany ministerstva financí,“ hodnotí Jan Krčmář.

Možná opatření jsou v rozporu s českou i evropskou legislativou

Návrhy s sebou navíc nesou riziko arbitráží, soudních sporů a řízení pro porušení evropského práva. „Česká republika na začátku tohoto roku již v jednom arbitrážním řízení týkající se solárního sektoru prohrála. Řízení ohledně solární daně skončilo rozhodnutím, že je Česká republika povinna žalobcům nahradit škodu, kterou toto opatření způsobilo. Toto rozhodnutí bude v budoucích sporech sloužit jako návod, podle kterého budou postupovat další zahraniční investoři,“ vysvětluje Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Návrhy výrazně znevýhodňují pouze vybranou část provozovatelů

Připravované změny se mají diskriminačně týkat pouze fotovoltaických elektráren vystavených mezi lety 2009-2010. „Zástupci vlády toto rozhodnutí zaměřit snížení podpory pouze na konkrétní FVE prozatím dostatečně neodůvodnili,“ uzavírá Krčmář.