Stanjura navrhuje o 20 procent vyšší schodek na rok 2024, než sliboval ozdravný balíček

Ministerstvo financí předložilo vládě Petra Fialy (ODS) návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Navrhovaný deficit je o 42 miliard vyšší, než o jakém mluvil kabinet v květnu při představování tzv. ozdravného balíčku. Podle představitelů vládní koalice budou vyjednávání pokračovat ještě v září, dosud totiž panuje zásadní neshoda mezi podstatou deficitu. Vláda musí rozpočet schválit do konce září.

MF muselo vládě předložit rozpočet do čtvrteční půlnoci. V tiskové zprávě o výsledku jednání informovalo média v pátek ráno. V návrhu se počítá s výdaji ve výši 2173,2 miliardy a příjmy ve výši 1921,2 miliardy. Schodek tak vychází v celkové výši 252 miliard korun. V dalších letech se dá očekávat podle MF snížení deficitu na 235 miliard v roce 2025 a 220 miliard v roce 2026.

„V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna mimo jiné priorita, ke které se vláda zavázala a parlament letos schválil – výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti. I přes nárůst výdajů na obsluhu státního dluhu jsme dokázali výrazně snížit deficit oproti letošku,“ uvedl k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Tato vláda se zavázala ke konsolidaci veřejných rozpočtů a sestavený návrh rozpočtu tak plně odráží úspory ve výši téměř 100 miliard korun z  ozdravného balíčku,“ dodal Stanjura.

Kabinet upozornil, že vzhledem k zákonnému zvyšování některých výdajů, mimo jiné na obranu, se úsporná opatření neprojeví na schodku v celé této výši. V květnu, když vláda balíček představovala, hovořila o tom že opatření umožní snížit schodek na 210 miliard, nynější návrh deficitu je tak o 20 procent vyšší v celkové hodnotě 252 miliard.

Spolu chtělo schodek nižší

„Není vůbec jednoduché stlačovat ten deficit. Ne v relativním čísle, to bude těch 97 miliard, ale v číslech absolutních,“ řekl Stanjura v červnu na dotaz deníku Echo24 s tím, že v červnovém návrhu výdajů byla uvedena částka 2 134 miliard, z čehož jedno procento je 21 miliard, změna oproti květnovému odhadu v návaznosti na balíček je tak v jednotkách procent. „Bohužel to nominální číslo je tak obrovské,“ řekl už dříve Stanjura. Rozdíl podle něj způsobilo přijetí nových politických závazků, jako jsou dvě procenta HDP na obranu, garance 130 procent průměrné mzdy pro učitele.

„Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 miliard, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován. Vládou schválený finální návrh rozpočtu na rok 2024 tak představíme za necelé čtyři týdny,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Strany sdružené v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) by si dle svých slov přáli schodek nižší, naopak hnutí STAN podle svého místopředsedy Jana Farského zastává názor, že je lepší mít správně utracený vyšší schodek, než za každou cenu schodek nižší. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že pro tu druhou, „levicovější část vládní koalice, deficity a zadlužování tak citlivý problém nejsou.“ Místopředseda sněmovny dodal, že sociální demokraté sice ze sněmovny vypadli, ale „v celé řadě dnešních stran je jich myšlenkově, ideově pořád více než dost“. Představitelé Spolu podle svých slov chtěli schodek co nejblíže 200 miliardám (psali jsme zde).

Expert: Volání po fiskálním stimulu je chyba

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky připomíná Farského výrok spíše politickou proklamaci, která nechává pootevřené dveře na obě strany vývoje deficitu státního rozpočtu. „Tedy, že v případě, že se první kroky konsolidace zadaří, tak je to správně. Pokud ne, tak alespoň došlo k nastartování ekonomiky,“ řekl Peterka pro Echo24.

„Tato úvaha má ale několik slabých míst. Tím největším je to, že nastartování ekonomiky skrze poptávku nebude v současné době příliš efektivní, protože nezaměstnanost v ekonomice je na úrovni technické nuly. Tvorba pracovních míst a nových zakázek pro firmy skrze vládní stimul by tak byla výrazně omezená a omezený by byl i dopad na výkon tuzemské ekonomiky. Takový stimul by v současné době byl navíc inflačním tlakem,“ uvedl Peterka s tím, že boj nad inflací ale zdaleka není za námi a minimálně v podobě zvýšené jádrové inflace bude existovat po většinu roku 2024.

„Volání po fiskálním stimulu v době sice stagnující ekonomiky, ale vysoké inflace a vyčerpaného trhu práce, je proto chybou. Právě dlouhotrvající a do covidových let nevídaný fiskální stimul této i předchozí vlády je jedním z důvodu velmi vysoké inflace v českém prostředí i při srovnání se zahraničím,“ doplnil Peterka. Vláda se podle něj musí podívat primárně na stranu nabídky.

„Konkrétně na omezení v podobě byrokracie, složitého podnikatelského prostředí, složitého daňového systému, složitého zaměstnávání cizinců, složitých regulací v oblasti výstavby a nastavení fungování dalších pro ekonomiku klíčových institucí,“ míní ekonom a dodává, že zásadní změny v těchto a dalších oblastech na střednědobém horizontu odstartují růst byznysu, příval zahraničního kapitálu, růst mezd, spotřeby, investic a ve výsledku i růst ekonomiky.

Úkolem číslo jedna je podle Peterky zkrocení inflace k čemuž slibovaná konsolidace veřejných rozpočtů významně pomůže. Při poklesu inflace bude moci ČNB přistoupit ke snížení úrokových sazeb, což opět posílí investiční a úvěrovou aktivitu, spotřebu a s tím poroste i ekonomika ČR. „Pokud klesne inflace, pak přijde návrat růstu reálných mezd a s tím i růst spotřeby domácností – klíčová složka českého HDP. Vysoký schodek veřejných financí může tyto vcelku příznivé vyhlídky oddálit, či dokonce ohrozit,“ dodal Peterka.