Velká ofenziva Rusů začala, oznámilo NATO. „Na víc už nemají,“ tvrdí Kyjev

Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli ruské ofenzivě, která prý již začala. „Posílají další a další vojáky a zbraně,“ řekl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zprávy o ruské ofenzívě relativizovala ukrajinská vojenská rozvědka. Podle jejího zástupce nemá ruské velení dostatek zdrojů na rozsáhlé akce.

Zástupce vojenské rozvědky Andrij Černjak na konci minulého týdne tvrdil v rozhovoru s listem The Kyiv Post, že zprávy o připravovaném masivním útoku byly nesprávné. „Zatímco se šíří informace o rozsáhlé ruské ofenzívě plánované na 24. února, ukrajinská vojenská rozvědka uvádí, že Rusko již zahájilo rozsáhlou ofenzívu 24. února loňského roku, která stále probíhá.“

Černjak nepopřel, že Rusko v nadcházejících týdnech něco plánuje, a řekl, že se právě teď snaží najít slabiny v ukrajinské obraně „Podle našich informací však ruské velení nemá dostatek prostředků na rozsáhlé útočné akce,“ řekl příslušník vojenské rozvědky. „Hlavním cílem ruských jednotek zůstává dosáhnout alespoň nějakého taktického úspěchu na východní Ukrajině,“ dodal.

Na začátku měsíce Černjak informoval o rozkazu ruského prezidenta Vladimira Putina dobýt v březnu zbytek Luhanské a Doněcké oblasti. Ukrajinská rozvědka to označila za nereálné.

Skepticky se k nové ruské ofenzívě vyjádřil také Igor Girkin, bývalý velitel Milice Doněcké lidové republiky. "Ukrajinu takto neporazíme, je lepší nezahajovat novou ofenzívu bez dodatečné mobilizace. Jinak to bude horší než teď," uvedl.

Kanály na sociálních sítích, které sledují dění na frontě, mezi tím píší o tom, že do pohybu se daly tisíce ruských vojáků. Jen v Luhanské oblasti údajně vedou útok pěti směry.

Another proof that the Russian major offensive is already ongoing is the situation in Luhansk.

We have 5 pushes where Russians are trying to move forward but aside from some fields and parts of the forest near Kreminna and a village (Dvorichne) near Kupyansk it is unchanged. pic.twitter.com/0IkrdNn2VZ

— (((Tendar))) (@Tendar) February 13, 2023

Také spojenci Ukrajiny jsou přesvědčeni o tom, že Rusové dali do pohybu podstanou sílu. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že spojenci budou podporovat Ukrajinu, jak dlouho bude potřeba. Na otázku, zda podle něj Rusko chystá začátek velké ofenzivy na první výročí invaze 24. února, řekl, že už začala.

„Vidíme, že posílají další vojáky, další zbraně, další vybavení,“ konstatoval Stoltenberg. Ruský vůdce Vladimir Putin stále usiluje o ovládnutí Ukrajiny a nechce mír, dodal.

Konkrétní potřeby ukrajinské armády probere v úterý s aliančními kolegy ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ještě před jednáním NATO zasedne kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená šéfem Pentagonu Lloydem Austinem. Ministři se podle Stoltenberga budou na dvoudenní schůzce bavit také o navyšování výdajů na obranu nebo bezpečnosti balkánského regionu.

Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu.

Alianční země v čele se Spojenými státy dlouhodobě poskytují Ukrajině zbraně včetně těžké techniky. Kyjev v minulých dnech získal například příslib doručení německých tanků Leopard 2. Ukrajinská armáda se v současnosti brání ruským útokům na východě a vedení země volá po rychlejším doručení obranné techniky a munice.

„Klíčové vybavení, jako je munice, palivo a náhradní díly, musí Ukrajina dostat dříve, než Rusko stihne převzít iniciativu na bojišti. Rychlost zachrání životy,“ prohlásil dnes Stoltenberg.

Součástí úterní diskuse bude podle něj také možnost, že by některá z aliančních zemí poskytla Kyjevu stíhací letouny, o které minulý týden při své první návštěvě Bruselu od začátku války žádal prezident Volodymyr Zelenskyj. Někteří politici nevylučují, že Ukrajině požadované stroje dodají, nebude to však podle nich v nejbližší době. Pokud by se k tomu některý stát skutečně rozhodl, neznamenalo by to přímé zatažení NATO do války, podotkl Stoltenberg.

Kvůli pokračujícím bojům se podle něj ocitají pod tlakem armádní zásoby aliančních zemí, které musí zůstat dostatečné pro jejich vlastní obranu. NATO proto podle Stoltenberga bude muset investovat do výrobních kapacit a navýšit zejména výrobu munice.