Slovensko a USA už nejsou u Čechů tak oblíbené. Nejlépe se teď díváme na Švýcarsko a Rakousko

Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, výrazněji si ale letos pohoršily Spojené státy americké a Slovensko. To nyní na pozici nejlépe hodnocené země nahradilo Švýcarsko, následované Rakouskem. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM. Nejlépe hodnocenou zahraničněpolitickou osobností se stal papež František, který zemřel krátce po uskutečnění průzkumu. Nejhůře je dlouhodobě vnímán ruský prezident Vladimir Putin, přičemž Rusko patří zároveň k nejhůře vnímaným zemím.

Výzkumný ústav STEM sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě pravidelně od poloviny 90. let. Letos při známkování jako ve škole zaznamenal u Slovenska a USA významný pokles hodnocení nejlepšími známkami. "Osoba staronového prezidenta Donalda Trumpa není mezi českým obyvatelstvem ve srovnání s jinými světovými státníky příliš oblíbená. Jeho návrat do prezidentského úřadu se nejspíš podepsal i na významném zhoršení hodnocení USA, které jedničkou nebo dvojkou letos hodnotila pouze přibližně čtvrtina české veřejnosti," uvedl ústav. Průzkum se navíc konal v době po prvním oznámení cel a během následné nestability způsobené změnami ze strany americké administrativy. Češi a Češky na vývoj situace v USA reagovali výrazným poklesem přízně o 17 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem.

Slovensko hodnotily nejlepšími známkami přibližně tři pětiny respondentů, což byl meziroční pokles o deset procentních bodů. Vztah Čechů k Slovákům se však podle STEM příliš nemění. "Značný pokles pozitivního hodnocení navazující na klesající trend z předchozích dvou let tak souvisí nejspíš s aktuálním politickým děním v zemi, kde po nástupu čtvrté Ficovy vlády na podzim roku 2023 došlo k ochlazení vztahů s Českem. V červnu 2024 pak v Česku dlouhodobě oblíbenou prezidentku Zuzanu Čaputovou nahradil Peter Pellegrini, který se ani po roce ve funkci u nás netěší větší přízni," uvedla analytička STEM Silvia Petty.

Slovensko, které se doposud objevovalo pravidelně na prvním místě, letos nahradilo Švýcarsko, dvěma nejlepšími známkami ho hodnotí 69 procent obyvatel. Česká veřejnost podobně kladně hodnotí také Rakousko. O něco lépe Češi a Češky letos hodnotili také Kanadu, Itálii, Polsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko či Dánsko, příznivě je hodnotilo mezi 62 a 65 procenty lidí. Více než polovina lidí se kladně staví ještě k Japonsku, Chorvatsku, Velké Británii, Belgii, Slovinsku, Francii a Německu.

Naopak méně než pětina lidí, stejně jako v předchozím roce, pozitivně hodnotí Čínu, Rusko a Palestinu. "Specifickou zemí zůstává i nadále nejhůře hodnocené Rusko. Stejně jako v předchozích dvou letech jej ohodnotilo nejméně lidí středovou trojkou (20 procent), ale zato nejvíce lidí negativními čtyřkami a pětkami (65 procent)," uvedli autoři průzkumu. Více než polovina lidí negativně hodnotí ještě Palestinu.

Podle srovnání průměrných známek jednotlivých zemí si Slovensko pohoršilo z loňské dvojky na 2,3 a Spojené státy z 2,7 na 3,1. Pozici nejlépe hodnocené země letos převzalo Švýcarsko s Rakouskem s průměrnou známkou 2,1 a nejhůře hodnoceným zůstává Rusko s průměrnou známkou 3,9.

Mezi zahraničními poltickými osobnostmi Češi nejlépe hodnotili nedávno zesnulého papeže Františka, na kterého měly příznivý názor dvě třetiny lidí. Zhruba polovina obyvatelstva kladně vnímá francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a polského prezidenta Andrzeje Dudu. Oproti minulému roku se zhoršilo vnímání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, pozitivně ji vnímá čtvrtina lidí, negativně 55 procent. Podobně je na tom americký prezident Trump, i jeho příznivě vnímá čtvrtina české veřejnosti, negativně jej ale vnímají téměř tři čtvrtiny. Trvale nejhůře hodnoceným je Putin, na kterého mají nepříznivý názor zhruba čtyři pětiny obyvatelstva a pozitivně jej hodnotí pouze 14 procent, stejně jako v předchozích dvou letech.