Šlachta věří, že se Přísaha do sněmovny dostane. Co bude, pokud ne?

Šéf Přísahy Róbert Šlachta je přesvědčen, že hnutí bude po volbách ve sněmovně navzdory tomu, že mu průzkumy dva týdny před volbami příliš šancí nedávají. O budoucnosti hnutí, pokud nebude ve sněmovně, nechce spekulovat. Podle osloveného experta má Přísaha mezi malými stranami výhodu, protože má vybudovanou regionální strukturu, Přísahu ale podle něj čeká stejná budoucnost jako Trikoloru či Svobodné.

Po loňské úspěšné spolupráci s Motoristy sobě v evropských volbách se zdálo, že se Přísaze blýská na lepší časy. Získala pozici v Evropském parlamentu pro Nikolu Bartůšek, tu druhou pak získal Filip Turek, který nyní kandiduje za Motoristy jako lídr ve Středočeském kraji do sněmovny. Pokud se Turek do dolní komory dostane, přibude Přísaze nový europoslanec. Tím by měl být právě Šlachta, který nicméně už dříve avizoval, že by se svého mandátu vzdal ve prospěch dalšího náhradníka, bývalého sociálně-demokratického ministra kultury Antonína Staňka.

Je tak otázkou, zda si Šlachta nemyslí na pozici v případné příští vládě Andreje Babiše (ANO), dříve veřejně deklaroval svou ambici stát se ministrem vnitra. Sázková kancelář měla na Šlachtu ještě nedávno poměrně nízký kurz, že se šéfem resortu, který nyní vede Vít Rakušan (STAN), stane. Podle průzkumů se ale nezdá, že by to mělo být jako součást vládní koalice. Teď už je kurz 12:1.

Babiš avizuje vládu odborníků, čistě teoreticky by se tak mohlo stát, že by se Šlachta mohl stát právě tímto „odborníkem“, aniž by jeho hnutí mělo jakékoliv poslance. „Přísaha ve sněmovně bude, takže tento dotaz je za mě bezpředmětný,“ řekl pro Echo24 v reakci na otázku, zda by přijal místo v případné vládě odborníků.

Průzkumy dlouhodobě ukazují, že Přísaha ve sněmovně nebude. Podle posledního průzkumu společnosti NMS by Přísaha získala 2,7 procenta hlasů, podle Medianu dokonce 1,5 procenta. V průzkumu STEMu se na konci srpna dostalo až na 3,4 procenta, mezitím ale začali růst opět Motoristé a lze tak očekávat, že přebírají hlasy právě Přísaze. V neděli zveřejněném průzkumu STEM pak má Přísaha zase jen 2 procenta. Mezi předsedy oba subjektů, tedy Šlachtou a Petrem Macinkou z Přísahy panují osobní animozity a i proto tak nedošlo k obnovení loňské spolupráce.

Podle politologa Michala Malého z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Přísaze by pravděpodobně příliš k velkému zviditelnění nepomohl zmíněný zisk dalšího europoslance. „Osobně si myslím, že Přísahu čeká stejný osud jako Trikoloru nebo Svobodné, tedy malá strana s 1-1,5%, kterou bude stát za to oslovit pro účely ‚nepřiznané‘ koalice. Stranu určitě má smysl udržovat, protože oproti jiným malým stranám má Přísaha vybudovanou regionální strukturu, což se může v budoucnu hodit,“ uvedl Malý.

Podle svých slov si neumí představit, že by Šlachtu Babiš k vládní spolupráci oslovil. „Není to silový hráč, kvůli kterému by Andrej Babiš musel pouštět místo ve vládě. Tenhle scénář by dával smysl pouze za předpokladu, pokud by Šlachtův hlas byl důležitý pro zisk většiny v Senátu (pro potenciální Babišovu vládní koalici), což je ale prakticky nereálné, vzhledem k rozložení sil,“ poukázal Malý.

Přísaha zahájila ostrou fázi kampaně 31. srpna představením osmibodového programu, v němž slibuje rovné daně ve výši 17 procent, bezpečné ulice nebo smrt korupci. „Pojďme korupci usmrtit,“ prohlásil Šlachta, který býval ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Podle něj se možná někteří občané budou bát toho expresivního výrazu, ale je potřeba nazývat věci pravými jmény. Hnutí by chtělo prosadit po registru smluv také registr dotací, zavést tvrdé peněžité tresty za korupci minimálně ve výši způsobené škody nebo zabírání majetku nad 50 milionů korun u občanů, kteří neprokážou jeho původ.

Rovná daňová sazba 17 procent by podle místopředsedy hnutí Petra Vokřála měla platit jak pro daň z příjmů, tak pro daň z přidané hodnoty, přičemž u základních potravin by ale měla platit nulová sazba daně. Sedmnáctiprocentní minimální globální daň by chtěl Vokřál i pro nadnárodní společnosti včetně bank.

Hnutí chce také podpořit porodnost zavedením bonusu 5000 korun na každé dítě, snížit odpisové sazby, snížit náklady na polostátní firmy nebo obnovit elektronickou evidenci tržeb. Snížením výdajů státu a zvýšením jeho příjmů chce hnutí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, uvedl někdejší brněnský primátor a bývalý místopředseda ANO Vokřál, který má podle Šlachty hlavní podíl na sestavení programu hnutí.