Ocelářská dvojka ve světě, ArcelorMittal, ruší plán na ekologickou výrobu v Německu. Je drahá

Druhý největší výrobce oceli na světě ArcelorMittal ruší plány na přeměnu dvou oceláren v Německu na uhlíkově neutrální. Důvodem jsou příliš vysoké náklady na energii v zemi, oznámila dnes společnost. Rozhodnutí je velkou ranou pro německý průmysl, který se stále vzpamatovává ze ztráty přístupu k ruskému plynu. Zpochybňuje také zelenou vodíkovou strategii, kterou zahájila předchozí vláda, napsala agentura Reuters.

Firma přitom měla získat na přeměnu výroby v ocelárnách státní dotaci 1,3 miliardy eur. Vláda doufala, že dotace povzbudí ArcelorMittal k přestavbě závodů v Brémách na severu a v Eisenhüttenstadtu na východě země. Nově v nich měly být pece na vodík, který lze vyrábět z obnovitelné elektřiny. Ocelárna však uvedla, že se rozhodla v těchto plánech nepokračovat, protože náklady na energii v Německu jsou příliš vysoké a existuje příliš velká nejistota ohledně budoucího energetického mixu.

"První elektrické obloukové pece se staví v zemích, které mohou nabídnout konkurenceschopné a předvídatelné dodávky elektřiny," uvedla firma a upozornila na nedávnou investici do pece na elektřinu ve Francii, tedy v zemi, která využívá jadernou elektřinu. "Ceny elektřiny v Německu jsou vysoké jak podle mezinárodních standardů, tak ve srovnání se sousedními zeměmi," dodala firma. Podle ní také celý evropský ocelářský průmysl trpí, protože spotřebitelé raději dovážejí, než by kupovali od místních producentů.

"Evropský ocelářský průmysl je pod bezprecedentním tlakem, aby si zachoval svoji konkurenceschopnost," uvedl generální ředitel ArcelorMittal Europe Geert van Poelvoorde. "A to ještě před dodatečnými náklady na dekarbonizaci."

Německo schválilo dotace v celkové výši 6,9 miliardy eur na projekty výroby oceli, které podporují klimatické cíle, včetně částky na zrušený projekt ArcelorMittal. Dalšími jsou projekty společností Salzgitter, TKSE a Stahl-Holding-Saar. TKSE a Salzgitter uvedly, že zatím své plány na ekologické ocelárny nezměnily. Vyzvaly ale vládu, aby pro projekty zajistila výrazně lepší tržní podmínky.

Německo se snaží rychle budovat sítě pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přechod od závislosti na ruském plynu se ale ukázal jako zdlouhavý a ekonomicky bolestivý, a to i přes štědré dotace nabízené průmyslovým odvětvím závislým na zemním plynu, které jim mají pomoci v přechodu na vodík. Vláda vedená konzervativci, která se letos ujala úřadu, kritizovala energetickou strategii předchozí levicové vlády, zatím ale nepřišla s její radikální změnou.