Rýsuje se konec sněmovní „žvanírny“. Na změnách májí shodu Babiš i STAN

Po vyhroceném volebním období, které provázely rekordní obstrukce a noční jednání, se napříč různými stranami začíná rodit shoda na tom, že Poslanecká sněmovna potřebuje změnu svých pravidel. Po letech neúspěšných pokusů by tak mohla vzniknout dohoda na úpravě jednacího řádu, která by omezila zneužívání obstrukcí, zrychlila projednávání zákonů a zmodernizovala chod dolní komory.

„O tom se teprve budeme bavit. Za mě osobně pořád platí, že jsem pro modernizaci jednacího řádu,“ uvedl staronový šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Předsedkyně poslanců hnutí STAN Michaela Šebelová dodává, že modernizace sněmovny je nutná bez ohledu na to, kdo je zrovna ve vládě či opozici. „Říkáme to stejně po volbách, jako jsme to říkali před nimi. Česká republika potřebuje efektivní sněmovnu. Stojíme nadále za iniciativou Moderní sněmovna, na které se podíleli kolegové z našeho hnutí, ale i z koalice Spolu a Pirátů. Takto by to mělo být i nadále – na změně jednacího řádu je potřeba pracovat napříč politickým spektrem,“ uvedla.

Rekordní obstrukce a vyčerpaní poslanci

Končící volební období bylo jedním z nejméně stabilních v historii českého parlamentu. Podle statistik strávili poslanci na schůzích 2234 hodin, což je o 333 hodin více než v minulém volebním období. Počet jednání přes půlnoc vzrostl z pouhých čtyř na sedmadvacet. Výrazně se prodloužily také úvodní bloky, v nichž opoziční poslanci často přednášeli několikahodinové projevy při úpravách programu schůzí.

Obstrukce se staly hlavním nástrojem opozice, zejména hnutí ANO a SPD, která jimi blokovala projednávání důležitých zákonů – od pandemické novely přes důchodovou reformu až po zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Vládní koalice zase čelila kritice, že debaty uměle ukončuje, čímž porušuje práva menšiny. Do sporu se opakovaně vložil Ústavní soud, který sice konstatoval, že vláda porušila jednací řád, ale zároveň upozornil, že současná pravidla neposkytují většině efektivní nástroje, jak čelit obstrukcím.

„Soud zdůraznil, že omezení diskuse může být krajním řešením, ale zároveň vyzval poslance, aby jednací řád reformovali,“ připomíná advokát Tomáš Nahodil.

Nové období, nová šance

O nutnosti změn hovoří nyní i Andrej Babiš, předseda vítězného hnutí ANO, který byl přitom jedním z nejaktivnějších řečníků v minulém období. „Ano. Pětikoalice měla návrhy, můžeme z nich vycházet,“ připustil s tím, že by sněmovna měla být transparentnější nejen ve svém fungování, ale i v osobních majetkových poměrech poslanců. „Bylo by dobré změnit systém tak, že politici, kteří jsou tam poprvé, by měli ukázat daňové přiznání za posledních 20 let, kde získali majetek. Pan premiér to neukázal. Já jsem to ukázal,“ prohlásil směrem k Fialovi.

Babiš zároveň obhajuje obstrukce z minulých let jako legitimní prostředek k ochraně voličů: „My jsme obstruovali tam, kde šlo o peníze lidí — například u důchodů a poplatků. Tím, že jsme obstruovali půl roku, jsme lidem ušetřili asi 500 milionů.“

Podobně jako ANO jsou k debatě otevřeni i lidovci, kteří nově zasednou v opozici. „Určitě se nebráníme tomu tu debatu začít a vést. Zda by změna měla platit pro toto období, nebo až pro příští, je věcí jednání,“ uvedl dříve předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Staré návrhy, nové okolnosti

Základy budoucí reformy už ve sněmovně leží. Poslankyně Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) předložily návrh, který by omezil délku projevů s přednostním právem na 30 minut a zpřehlednil procedury. Podobný návrh připravila i ODS pod vedením Marka Bendy.

„Na přelomu roku jsem se pokusil o jednání s opozicí, zda nějaké změny nejsou možné, ale nebyli připraveni se domluvit. Teď je čas znovu to otevřít,“ řekl Benda už před volbami.

Podle politologa Otty Eibla z Masarykovy univerzity je zásadní, aby se změny netýkaly jen aktuální konstelace. „Formulování pravidel, která budou odsouhlasena, není výhodné pro opozici či vládu. Role se střídají, pravidla přetrvávají. Pokud se vymezí jasné časové limity, může to přispět k lepší politické kultuře,“ uvedl Eibl s tím, že „nadužívání obstrukcí mohlo přispět ke znechucení politikou na straně občanů“.

Moderní sněmovna nebo moderní divadlo?

Podle Barbory Urbanové (STAN), která stála u iniciativy Moderní sněmovna, by mělo jít především o kultivaci jednání: „Zahraniční zkušenost ukazuje, že jsme zvláštní, když nevíme, jestli se návrhy stihnou projednat, nebo bude někdo fňukat u pultíku. To totiž není obstrukce, to je divadlo na sociální sítě, které ničemu nepomůže.“

Inspiraci hledají čeští zákonodárci i v zahraničí. Podle ústavního právníka Jana Kysely by český parlament mohl převzít model z Německa či Rakouska, kde je čas rozdělen rovnoměrně mezi vládní a opoziční frakce. „To zajišťuje, že opozice má prostor pro kritiku, ale zároveň neblokuje celý proces,“ říká Kysela.

Možná první skutečná shoda

Na rozdíl od minulosti se však nyní zdá, že by shoda mohla být reálná. Na nutnosti změny jednacího řádu se shodují vládní i opoziční poslanci, i když z různých důvodů. Zatímco vládní strany chtějí omezit zdržování a zajistit předvídatelnost, opozice mluví o transparentnosti a férovosti.

Jak připomíná dlouholetý poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL), problém se táhne od devadesátých let: „Návrh mám již delší dobu připravený. Vzhledem k tomu, jak intenzivně opozice naši práci blokovala, se obávám, že ke změně jednacího řádu by do konce volebního období nemuselo dojít.“