Fiala hájil pochybnou předvolební tabulku: „Nejsme spálená země, řada států nám závidí“

Nejsme spálená země, máme ekonomická čísla, která nám řada států závidí. Těmito slovy hájil premiér Petr Fiala (ODS) pochybnou předvolební tabulku, kterou před několika týdny zveřejnila koalice Spolu, ve které srovnává ekonomickou situaci v Česku za vlády Andreje Babiše (ANO) a za vlády Fialova kabinetu. Tabulku přitom zkritizovali ekonomičtí experti, podle premiéra se lze o jednotlivých číslech v tabulce „bavit“.

Tabulku s čísly srovnání Babišovy a Fialovy vlády zveřejnila koalice Spolu koncem května krátce před vypuknutím bitcoinové kauzy, proto následně spíše zapadla. Deník Echo24 nicméně informoval o tom, že čísla v tabulce uvedená jsou minimálně diskutabilní. Premiér Petr Fiala v pořadu Partie na CNN Prima News uvedl, že „o jednotlivých číslech, která se v tabulce objevila, se lze bavit“.

Například průměrná inflace měla být za vlády Andreje Babiše 9,9 %, zatímco za Fialovy vlády 1,8 %. To je ale v rozporu s oficiálními statistikami Českého statistického úřadu. Například průměrná meziroční inflace za Babišovu éru (2017–2021) se pohybovala mezi 2 až 3,8 %, v roce 2021 dosáhla 3,8 %, odkud postupně rostla. Hodnota 9,9 % odpovídá lednu 2022, kdy už přitom vládl Fiala. Naopak v roce 2022, tedy po nástupu Fialovy vlády, vzrostla inflace na rekordních 18 %, v roce 2023 činila 10,7 %. Hodnota 1,8 % odpovídá až dubnu 2025.

Fiala uvedl, že zrovna číslo týkající se inflace, není „matoucí“. „Inflace má nějaké zpoždění a reaguje na kroky, které přichází později. Tohle je na konci jeho vlády a na konci mé vlády, tedy je 1,8 procenta,“ uvedl Fiala s tím, že se jeho kabinetu podařilo zastavit inflační spirálu, kterou Babišova vláda podle něj nezodpovědnou rozpočtovou politikou způsobila.

Proti hodnotám v tabulce týkajícím se inflace se už v květnu ohradil stínový premiér Karel Havlíček (ANO). „Podle reakcí pod tímto pamfletem, Petře Fialo, už vám nevěří ani kamarádi z kampeličky. Např. inflace. Za nás nikoliv 9,9 %, jak lžete, ale 5,4 % (Eurostat – prosinec 2021), resp. 6,6 % (ČSÚ – prosinec 2021). Sekl jste se o 83 %, respektive o 50 %. A v září 2022 už jste byl kvůli nezvládnutým energiím na 18 %,“ uvedl Havlíček na X.

Pojďme si to srovnat. Ve skutečnosti líp už je. pic.twitter.com/bgz4O66IPZ

— ODS (@ODScz) May 26, 2025

Podobně problematická je i statistika průměrných mezd. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2021 průměrná hrubá měsíční mzda 38 277 korun. V roce 2024, tedy za vlády Petra Fialy, dosáhla 46 164 korun. Reálný nárůst je tak výrazně nižší, než uvádí grafika – v ní je pro Babiše uvedeno 37 839 korun, pro Fialu 49 229 korun. Není přitom jasné, zda jde o mzdu přepočtenou, mediánovou nebo jiný ukazatel. Hodnoty důchodů také nejsou přesně označeny. Ekonomové tabulku označili faul a zkreslení, varují před manipulací s informacemi, respektive jejich vytrháváním z kontextu.

Fiala na další přímé dotazy týkající se čísel v tabulce odpovídal vyhýbavě s tím, že se České republice nedaří tak špatně, jak se o tom mluví. „Rostou reálné mzdy, roste důvěra v ekonomiku. Nejsme na tom tak špatně, byť máme za sebou velmi náročné období,“ uznal Fiala s tím, že mzdy, parita kupní síly a další ukazatele rostou navzdory tvrdým opatřením v konsolidačnímu balíčku. Premiér opět přiznal, že porušil slib, že se nebudou zvyšovat daně, k tomu ale jeho kabinet vedly podle něj okolnosti jako válka na Ukrajině či energetická krize.

„Nežijeme v žádné spálené zemi, která je na tom ekonomicky špatně, máme čísla, které nám řada zemí závidí,“ uvedl Fiala s tím, že on pracuje se statistikami Českého statistického úřadu, Eurostatu či OECD.

Mluvčí ODS Jakub Skyva už koncem května poskytl deníku Echo24 vyjádření, v němž grafiku bránil. „Nejde o žádné vybírání čísel. Ukazujeme klíčová fakta, která mají konkrétní dopad na život lidí: výši mezd, důchodů, inflaci, investice, obranu, výstavbu dálnic i energetickou bezpečnost. To jsou skutečné výsledky,“ vysvětluje.