Protivládní příspěvky na sítích mohly být přestupkem, předat k řešení jsme to museli, říká policie

Policie vysvětlila, proč předala k přestupkovému řízení případ ženy, která na sociální síti Facebook kritizovala vládu Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 řekla, že vyhodnocuje každé učiněné oznámení, avšak ne každé z nich postupuje k projednání přestupku. To se děje pouze, pokud ve věci lze spatřovat možné podezření ze spáchání některého přestupku.

O případu informoval deník Echo24 zde. Magistrát města Prostějov pozval na základě výzvy Policie ČR k podání vysvětlení ženu, která měla na Facebooku uveřejnit příspěvek, fotografie a texty s negativním obsahem vůči vládě ČR. Tím měla úmyslně narušit občanské soužití tak, že „vůči jinému dopustila jiného hrubého jednání“.

Dokument s předvoláním se objevil na sociálních sítích, kde ho zveřejnila mimo jiné sama „podezřelá“ Marie Šabinská. Ta má přijít podat na magistrát vysvětlení v souvislosti protivládní aktivitou na sociálních sítích. Žena se měla podle neznámého stěžovatele dopustit přestupku „v přesně nezjištěný den a z přesně nezjištěného místa prostřednictvím sociální sítě Facebook“. Měla tím úmyslně narušit občanské soužití tím, že se měla vůči jinému dopustit „jiného hrubého jednání“.

PODCAST: Co je postmoderna? A co přichází po ní? Mezi zdegenerovaným západem a fašismem

Mluvčí policie Miluše Zajícová pro Echo24 nyní řekla, že policie vyhodnocuje každé učiněné oznámení (podání) a to po obsahové stránce a zda splňuje dané náležitosti. „Pokud ano, tak rozhodne současně o jeho právní kvalifikaci a věcné a místní příslušnosti,“ vysvětlila Zajícová.

Dodala, že ne každé oznámení postupuje k projednání přestupku. „Pouze pokud ve věci lze spatřovat možné podezření ze spáchání některého přestupku a věc samotnou nelze uložit ad acta,“ dodala Zajícová.

O jaké konkrétní jednání by se mělo jednat, není jasné, policie však případ předala prostějovskému magistrátu. Ze slov Zajícové tak lze usuzovat, že policie spatřovala v jejím jednání možný přestupek. Magistrát následně Šabinskou předvolal a ta se vůči postupu ostře vymezila. „Svoboda je jen slovo, Ústava ČR je cár papíru a demokracie neexistuje. Ať žije svoboda slova a zastrašování pravdy. Fialenkova vláda kope do všech svobodomyslnych lidi,“ uvedla Šabinská, které se dostalo podpory mimo jiné od předsedy ústavně-právního výboru sněmovny Radka Vondráčka (ANO).

K případu se vyjádřilo i samotné město Prostějov. „Sociálními sítěmi se šíří zpráva o záležitosti, kterou bude projednávat přestupkové oddělení magistrátu města Prostějova. Tento případ předala přestupkovému oddělení magistrátu Policie ČR a magistrát je povinen jej projednat. Ukládá mu to příslušný zákon. Proto zaměstnanci přestupkového oddělení paní pozvali k takzvanému podání vysvětlení. Teprve poté může být rozhodnuto, zda přestupkové řízení bude zahájeno nebo nikoliv. Klíčovou informací je, že úředníci v této věci pracují pro stát a nikoliv pro město,“ uvedl magistrát na Facebooku s tím, že vedení města do procesu nemá možnost nijak vstoupit ani jej ovlivnit.

Advokát Jakub Siřínek pro Echo24 už dříve vysvětlil, že v rámci přestupkového řízení rozhoduje správní orgán. Ve většině případů to řeší úředníci, ať už s právním vzděláním či jen proškolením v dané oblasti. „Podezřelá osoba je pozvána k podání vysvětlení, s tím, že důkazní břemeno musí unést příslušný správní orgán. Jednat pak má co možná nejrychleji a bez zbytečných odkladů, a především v souladu a na základě zákona. Dle zjištěných důkazů a všech známých skutečností má správní orgán rozhodnout o právech a povinnostech určité osoby.” uvedl advokát s tím, že pak se podle složitosti rozhoduje zpravidla v jednom nebo ve dvou jednání se závěrem, zda je účastník vinen a tedy došlo k přestupku či nikoliv. Obranou proti rozhodnutí správního orgánu jsou opravné prostředky, případně následná správní žaloba u krajského soudu, kterou se může domáhat ochrany svých práv u soudu.

DOPORUČUJEME: Žena kritizovala vládu na Facebooku, musí se jít zodpovídat na magistrát a hrozí jí pokuta

„Přestupku se může dopustit fyzická i právnická osoba. V tomto případě se bavíme o ‘jiném hrubém jednání’, pod čímž si můžeme představit například nepravdivé obvinění z přestupku, které nesplňují skutkovou podstatu křivého obvinění, může to být veřejná pomluva s posměšným charakterem… Nelze to ale úplně kompletně taxativně vymezit,” uvedl Siřínek s tím, že by k detailní analýze bylo potřeba znát konkrétní chování – respektive předmětnou textaci, ze které by pak bylo možné usoudit o jaké „jiné hrubé jednání” se konkrétně mělo jednat.

Zároveň ale dodal, že si neumí moc představit, že o co by se muselo jednat, aby se v souvislosti s Vládou ČR mohlo jednat o přestupek. „Moc mi nedává smysl, že by vláda jako taková měla mít takovou subjektivitu, že by mohla pociťovat nějakou újmu sobě vlastní. Něco jiného by bylo, kdybychom se bavili o konkrétním členovi vlády. Fyzická osoba – byť tedy ve výkonu veřejné funkce ministra – samozřejmě dotčen být může. I když pak je další věc, že tyto osoby by z podstaty své funkce měly vydržet větší tlak než osoba, která se ve veřejném prostoru nepohybuje,” uvedl Siřínek s tím, že ještě další věcí jsou případné trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, ale to se určitě netýká tohoto případu.