Zeleným popadaly masky. Aféra v Německu odhaluje polosvět mezi nevládkami a vládami

Německým Zeleným snad poprvé trochu popadaly masky. Strana založená koncem 70. let hipíky a neteroristickou částí krajní levice se od těch dob těší pověsti morálních politiků, a i proto stranou pro lepší lidi mezi voliči. Celkově je asi pořád můžeme považovat za idealisty, což jen vynikne poté, co zelený program převzaly tradiční, vesměs bezzásadové strany. Zelení by však mohli posloužit i jako příkladová studie pro hypotézu, že kde se idealismus na jednom místě vyskytuje příliš dlouho, tam nakonec proroste s materiálními zájmy zúčastněných.

Ministrem hospodářství a ochrany klimatu a současně lídrem Zelených je Robert Habeck. Původním povoláním autor knížek pro děti (sám sebe označuje za filozofa) zažívá od vstupu do spolkové politiky neuvěřitelně vlídné zacházení ze strany médií. Je považován za člověka budoucnosti, příštího kancléře. Nebo spíš byl – i velká média musela zareagovat na poslední personální exces jeho ministerstva. Koncem dubna vyšlo najevo, že státní tajemník na ministerstvu, nějaký Patrick Graichen, dopomohl k místu ředitele vládní energetické agentury (dena) svému blízkému příteli, který mu byl za svědka na svatbě.

Takový nepotismus je přes čáru, ministerstvo výběr anulovalo a média si při té příležitosti vzpomněla na rok a půl staré zprávy o podivném obsazování vrcholných pozic na tomto ministerstvu. Státní tajemník je v německé politice obdoba našeho náměstka. A státní tajemník pro energetiku Patrick Graichen má dva sourozence. Sestra Verena je profesionální ekoaktivistka, místopředsedkyně ochranářské skupiny BUND (řekněme obdoby Českého svazu ochránců přírody), a současně manželka jiného státního tajemníka na témže ministerstvu, Michaela Kellnera. Dva náměstci na nejdůležitějším ministerstvu jsou tedy švagrové.

Třetí ze sourozenců ve státním sektoru nepracuje, dokonce ani skrze svou manželku, zato se sestrou Verenou působí v nevládce Öko-Institut. Ta od Habecka rutinně dostává zakázky na studie i na dobrozdání, v řádu stovek tisíc eur ročně. Není divu, že křesťanskodemokratická opozice, k Habeckovi coby vyhlédnutému koaličnímu partnerovi dosud supervstřícná, teď o jeho úřadu hovoří jako o „ministerstvu pro rodinu“.

Velká média se nakonec patrně spokojí s argumenty typu: Graichenovi a jejich přátelé ve vysokých pozicích své vazby obnažili kolegům na ministerstvu hned při nástupu, takže není se čemu divit; Patrick se ze zakázek, kde je ve hře Öko-Institut, vyreklamoval. A koneckonců celé této kvaziaféry zneužívá krajně pravicová AfD, proto vrtat se v ní rovná se vyvolávat duchy neonacismu.

Tomu, kdo se nespokojí s prvoplánovým čtením, naopak aféra může posloužit jako unikátní vhled do polosvěta zelené politiky, kde se volně přechází mezi nevládními skupinami a vládními úřady, tam a zpět.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.