Policisté a spol. si řekli o další miliardy. Jejich výsluhy tíží rozpočet čím dál tím víc

Výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů – téma, které dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Na jedné straně jsou policisté nebo hasiči, pro něž jsou doživotní renty jedním z hlavních motivačních faktorů. Na druhé straně roste kritika, že náklady čím dál více zatěžují schodkový státní rozpočet. S rostoucími požadavky na vyšší výplaty se otázka finanční udržitelnosti stává stále palčivější. Stát totiž jakékoliv změny v systému odmítá, přičemž bezpečnostní sbory si na svůj provoz říkají o další peníze.

Ještě v roce 2018 stát na výsluhách dle nedávného zjištění deníku Echo24 vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a v roce 2022 už na 6 miliard.

Zahrnou-li se i armádní příslušníci, částka najednou činí přes 12 miliard korun. Podle zjištění Ekonomického deníku minulý rok stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na rentách 12 016 098 148 korun. V roce 2022 to bylo 12 501 349 000 korun. Jde o meziroční pokles, který je ale dán odcházejícími vojáky a dalšími příslušníky.

Pro letošek se nicméně naopak očekává další růst nákladů, a to i proto, že policisté nebo hasiči žádají několik miliard navíc. Informovaly o tom policejní odbory. „Česká policie má v tuto chvíli v oblasti provozu deficit asi 1,4 miliardy,“ citovaly policejního prezidenta Martina Vondráška. Jeho hasičský protějšek Vladimír Vlček pak zmínil chybějících 750 milionů korun. „Pokud policie nedostane peníze, tak se muže stát, že bude muset částečně omezovat nějaké služby,“ varoval předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.

Odbory kromě toho chtějí i regulérní navýšení platů o minimálně 10 procent. „Pokud k tomu nedojde, tak se připravujeme na dlouhodobé protesty před Úřadem vlády,“ prohlásil Machovič. Ministr vnitra Vít Rakušan, pod něhož tyto složky spadají, chce mít jasněji do srpna. „Pokud bychom se měli dostávat do problémů, tak to není teď, bylo by to třeba v říjnu. Proto letní měsíce na posílení kapitoly vnitřní bezpečnosti určitě stačí,“ uvedl vicepremiér.

Na renty nesáhneme, odmítá resort

Všechno to by vedlo k dalším výdajům, a tedy i tlaku na státní rozpočet. Stát totiž systémovou změnu neplánuje. „Ministerstvo vnitra nechystá v problematice nastavení výše výsluhového příspěvku žádné změny,“ uvedla pro Echo24 mluvčí resortu Hana Malá. Podobně už dříve sahat na renty odmítl Rakušan.

Jedinou výraznější změnou obsaženou v novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů týkající se výsluh, je jejich odebrání v případě hrubého porušení zákona. Novela také zachovává nárok na odchodné a výsluhový příspěvek i jejich výši, ale zamezuje právě pobírání výsluhového příspěvku v případě odsouzení za úmyslný trestný čin. Zavádí mechanismus přepočtu výsluhového příspěvku a novelizuje ustanovení o valorizaci, souběhu s důchody, informační povinnosti, srážkách a výplatě.

Vládní politici tak víceméně ignorují apely některých ekonomů nebo Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi jejímiž doporučeními se objevil také právě návrh na redukci počtu policistů. Přibližně 40 tisíc příslušníků je totiž v porovnání s jinými zeměmi při přepočtu na občany spíše nadstandard.

„Silně bych apelovala na to, aby se udělala základní revize takzvaného výslužného, protože jde o něco, co, možná skrytě, zatěžuje státní rozpočet,“ uvedla třeba hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Stává se totiž normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta. Jejich pobírání by také mohlo být podmíněno setrváním ve státním sektoru.

Dalším potenciálním problémem je vyplácení výsluh i příslušníkům, pro něž nutně nejde o kompenzaci za výkony ve službě. Ekonomický deník například spočítal, že u bezpečnostních sborů se najdou stovky mluvčích, instruktorů nebo správců, kteří mají na renty nárok také.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. Redakce se vloni v rámci dotazů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím také ptala na obvyklou výši rent – ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun. A vůbec nejvyšší? 101 043 korun každý měsíc. Tyto částky od té doby ještě vzrostly.

Policistů je v České republice přitom v mezinárodním porovnání poměrně dost. Tuzemsko připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Policistů je necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí.

Rozdávačné Česko

Jenže jiné státy mají systém rent nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.