Fialova pomsta oligarchům. Přestanou vycházet noviny?

Jedním z kritizovaných bodů představeného vládního balíčku je návrh na zvýšení DPH u novin. Vláda Petra Fialy totiž v rámci svých opatření vrazila klín mezi různé druhy periodického tisku a zatímco časopisy chce ponechat v nižší 12procentní sazbě, u novin má být DPH 21 procent. Důvod? Podle ministra financí Zbyňka Stanjury jsou mezi časopisy i vědecké publikace, u každodenního tisku nikoliv. Proti záměru kabinetu se bouří tuzemští vydavatelé. Stát tím totiž podle všeho vybere maximálně několik stovek milionů ročně, zatímco vydavatelství, převážně vlastněná koncerny českých byznysmenů, budou muset při už tak padajících nákladech zdražit a čelit i hrozbě ukončení vydávání.

Vydavatelé krok vlády označují za nesystémovou snahu o likvidaci nezávislých médií. „Jinak si aktuální pokus vlády neumíme vysvětlit. V EU jsme jediná země s tak vysokou sazbou bez jakékoliv další systémové podpory nezávislých médií. (...) Aktuální zvýšení DPH znamená pomyslný hřebíček do rakve v nejhorší možnou dobu, protože toto navýšení už trh nedokáže absorbovat. Zvýšení DPH nás tak vede k tomu, že zcela reálně zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin. Opatření vlády se tak zcela míjí účinkem. Jednak snižuje daňový příjem státu, a jednak to znamená zásadní ránu pro boj s dezinformacemi, zejména u starší generace, pro kterou jsou deníky často jediným zdrojem informací,“ cituje Mediaguru Víta Nantla, generálního ředitele Vltava Labe Media.

*Některé výkyvy viditelné v tabulce mohou být dány konkrétní akcí vydavatele.

Nejvyšší sazba v Evropě

Novinové náklady léta setrvale a razantně klesají. Vydavatelé upozorňují, že v posledních letech zažívají vinou proticovidových opatření a rozmachu technologických gigantů krizi, kdy jim spadly inzertní příjmy i příjmy z distribuce. Pokud by tak některý z nich přestal své novinové tituly vydávat, mohlo by dojít k narušení celého trhu. Vydavatelé Vltava Labe Media, Czech News Center (CNC) a Mafra se totiž finančně dělí o distribuci deníků a výpadek jednoho z nich by ostatním zásadně distribuci prodražil.

„Tištěné deníky jsou stále přes pokles prodaných kusů významným zdrojem informací pro stovky tisíc čtenářů. Vydavatelství nebudou mít jinou možnost než zvýšení DPH promítnout do ceny, což povede k tomu, že celá řada čtenářů přestane deníky kupovat. Zvýší se tak prostor pro šíření dezinformací, což povede k nárůstu voličů extremistických stran. Vládní koalici se tak povedlo vstřelit si vlastní gól,“ upozorňuje generální ředitelka CNC Martina Říhová.

Vládou navržené zvýšení sazby DPH u denního tisku z deseti na 21 procent znamená podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové ohrožení novinového trhu v České republice.

„Krok vlády zvýšit DPH z deseti na 21 procent, tedy na více než dvojnásobek, považujeme de facto za ohrožení existence novin v ČR, zvláště když to bude znamenat, že sazba u tisku, ale i u časopisů, kde má vzrůst z deseti na 12 procent, bude jednou z nejvyšších v celé Evropě,“ řekla Šmuclerová.

U většiny tuzemských deníků bude zvýšení DPH znamenat jejich zdražení mezi dvěma a třemi korunami. U časopisů se zvýšení pohybuje nejčastěji v řádu desítek haléřů. Pro vydavatele závažný problém, reálný výnos pro stát bude přitom „zanedbatelných“ několik set milionů.

Podle údajů Unie vydavatelů má například sousední Německo sazbu DPH na tisk sedm procent, Polsko osm procent, Itálie a Španělsko čtyři procenta a Francie 2,1 procenta.

DPH pro tištěná média s menšinovým obsahem reklamy v rámci Evropy:
Austria 👉 10%
Belgium 👉 0%
Bulgaria 👉 9%
Croatia 👉 5%
Cyprus 👉 5%
Czech Republic 👉 10->21%
Denmark 👉 0%
Estonia 👉 9%/10%
Finland 👉 10%
France 👉 2.1%
Germany 👉 7%
Greece 👉 6.5%
Hungary 👉 5%
Ireland 👉…

— Hlídač Státu (@HlidacStatu) May 12, 2023

„Sice se hovoří o tom, že změna se dotkne pouze tištěných novin, ale z jejich sazby se odvozuje i výše daně digitálního předplatného. To se nás negativně dotkne výrazně více, půjde rozhodně o miliony korun. Co to vypovídá o vztahu vlády k nezávislé novinařině, která doslova říká, že noviny podle ní nemají společenský význam, na to ať si odpoví každý sám,“ dodává Ján Simkanič, ředitel vydavatelství N media.

Asociace komunikačních agentur (AKA) k vládnímu oznámení konsolidačního balíčku uvedla, že vláda komunikovala zbytečně mnoho čísel a sdělované informace nemusely být lidem srozumitelné. „Z těch mnoha čísel už nikdo nevytáhl ta základní dvě až tři čísla, které by lidem řekl jako poselství a které by je nějakým způsobem uklidnilo a řeklo základní informace, které se základního balíčku týkají,“ řekla ČTK výkonná ředitelka AKA Kateřina Hrubešová.