Mobily jsou moc návykové. EU na to potřebuje zákon, vyzývá Pirát Kolaja

Na evropské úrovni se rýsuje nový nápad, který by měl řešit návykovost aplikací pro chytré telefony. Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu prošel ve středu návrh zprávy, podle které je třeba zaměřit se na to, jakým způsobem jsou aplikace navržené. Návykový design by měl být nekalou obchodní praktikou, myslí si člen výboru a pirátský europoslanec Marcel Kolaja, který návrh podporuje. Podle něj je na místě vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla patřičnou legislativu.

„Po našich chytrých telefonech saháme průměrně více než stokrát za den. Někdy s jasným účelem, většinou však z nudy či bezmyšlenkovitě a automaticky. Mladí lidé od 16 do 24 let dokonce na svých mobilech tráví v průměru 7 hodin denně. Není to náhodou: Aplikace, sociální sítě, hry, webové obchody a streamovací platformy jsou pečlivě navrženy tak, abychom na nich byli co nejvíce. Ať už za pomoci časově omezeného obsahu, jako jsou takzvané stories, nebo třeba možnosti nekonečně ‘scrollovat’. Tím vším si sítě nebezpečně zahrávají s našimi slabinami a lidskými potřebami, jako je strach, že když se odpojíme, promeškáme něco důležitého,“ argumentuje Kolaja.

Podle něj se opomíjí negativní dopady chytlavých aplikací na lidskou psychiku. „Tuhle moderní epidemii musíme řešit. A začít je třeba u zdroje, tedy u platforem, které problém způsobily. V Evropském parlamentu proto chceme vyzvat Komisi, aby navrhla patřičnou legislativu. Návykový design by měl jednoznačně patřit na seznam nekalých obchodních praktik. Je nepřijatelné, aby byly zisky digitálních obrů vykoupené duševním zdravím těch nejzranitelnějších,“ dodal.

Na dotaz redakce Kolaja uvedl, že digitální prostor si zaslouží určitá pravidla podobně jako jiná odvětví. „Zrovna nedávno žalovalo právě z tohoto důvodu 33 amerických států společnost Meta, která provozuje Facebook a Instagram. Věřím, že i pro tyto firmy je lepší předem vědět, co mohou a nemohou, než existovat v legislativním vakuu a pak řešit obrovské soudní spory,“ napsal. V praxi by uživatelé mohli více využívat například různé časovače nebo režimy, které používání zařízení nebudou činit tak atraktivním, myslí si.

Ať si koupí telefon s tlačítky

Jeho častý „názorový oponent“ a člen Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) Tomáš Zdechovský považuje nápad za nesmysl. „Obecně jsem proti návrhům vyšší regulace a spíše pro to, aby se Evropská unie zabývala tím, kde něco zmůže. Máme posilovat obchodní vztahy, vnitřní bariéry a toto nepovažuji za něco důležitého. Pokud to kolegovi Kolajovi vadí, nemusí sociální sítě používat a může si koupit tlačítkový mobil,“ sdělil deníku Echo24 europoslanec KDU-ČSL.

Mediální analytik Josef Šlerka dává Kolajovi za pravdu, podle něj nicméně něco takového v zásadě nelze definovat. „Existují praktiky v designu, které se považují za neslušné a zneužívají některé kognitivní slabosti člověka k tomu, aby ho přiměly udělat něco, co by běžně neudělal. Problém je, že se velmi těžko stanovuje, kdy k tomu došlo,“ řekl redakci. „Myslím si, že v tomto případě regulace nepomůže a pomůže spíše osvěta a pohánění firem ke společenské odpovědnosti,“ doplnil.

Návrh zprávy z vlastní iniciativy nicméně výborem pro vnitřní trh prošel. Evropský parlament o něm má hlasovat 11. prosince 2023. Výbor také schválil nová evropská pravidla, která by měla přinést konec zbytečného vyhazování zboží a snazší opravy. Díky směrnici známé jako právo na opravu budou muset výrobci nabízet opravy, pokud nevyjdou dráž než prodej nového zboží.

Evropští spotřebitelé a podniky běžně vyhazují zboží, které by se dalo opravit. Hromadí se tak odpad a vyhazují součástky, které by se daly znovu použít. Evropská komise proto navrhla směrnici, která zavádí takzvané právo na opravu, které by mělo platit v průběhu i po záruce. Před jejím vypršením budou mít výrobci povinnost nabídnout opravu, pokud není dražší než výměna.

Po záruce se pak u vybraných typů zboží opravy výrazně usnadní. Konkrétně jde o pračky a sušičky, myčky nádobí, ledničky, televize, mobily, stolní počítače a monitory, svařovací zařízení, vysavače a také jízdní kola. Povinnost se týká v první řadě výrobců, pokud ti nejsou v Evropské unii, připadá pak na prodejce. Nová pravidla mají šetřit peníze i životní prostředí.