Čísla nejsou dobrá. České armádě se nedaří nábor, přiznal Karel Řehka

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by armáda potřebovala, letošní čísla nejsou dobrá. Řehka to dnes řekl novinářům po zahájení pražské výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích, přesná čísla neuvedl. Resort obrany měl podle zprávy ministerstva obrany počátkem letošního roku 27.826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivních záloh.

Podle Řehky není pro armádu podstatné jen doplňování náboru, ale rozdíl mezi tím, kolik lidí z armády odejde a kolik přibyde. „Letos ta čísla vůbec nejsou dobrá a ten trend není dobrý,“ řekl novinářům. Do budoucna podle něj armáda bude muset udělat radikálnější opatření týkající se mimo jiné benefitů pro vojáky. „Protože armáda přestává být konkurenceschopná,“ řekl.

„Dali jsme dohromady nějakou sadu krátkodobých a střednědobých navrhovaných opatření, to konzultujeme s ministerstvem. A chystáme i možnost nějakých legislativních kroků ve spolupráci s ministryní obrany a s ministerstvem, včetně třeba novelizace některé legislativy,“ dodal.

Náměstek ministryně obrany František Šulc ve svém projevu na zahájení výstavy řekl, že je paradoxem, že existence profesionální armády vyžaduje mnohem větší participaci a ochotu připravovat se na obranu ze strany celé společnosti. Týká se to podle něj například funkčního systému vytváření záloh. „Což je jedna z našich velkých rezerv za posledních 20 let,“ poznamenal.

S koncem povinné vojenské služby podle něj stát přišel o přehled o populaci. „Ukázalo se to především v posledních deseti letech a teď definitivně na Ukrajině, jak důležité je, aby stát měl přehled,“ řekl po výstavě novinářům. Neznamená to podle něj, že musí být fyzické odvody, ale stát má mít přehled a občané by měli mít nějakou znalost, doplnil.

Povinná vojenská služba skončila na konci roku 2004, v té době to podle Řehky dávalo absolutní smysl a armáda se díky profesionalizaci posunula. „Z mého pohledu to mělo ty negativa, že dneska, když je situace jiná, tak nám každý rok odchází z povinné zálohy nižší desítky tisíc lidí, které ještě prošli nějakým vojenským výcvikem a my je téměř nenahrazujeme nebo jen velmi málo,“ řekl.

Dalším důsledkem podle něj bylo, že se armáda odtáhla od společnosti a naopak. „Převládl pocit, že obrana země se netýká občanů a celé společnosti, ale že se týká malého profesionálního sboru vojáků, kteří jsou za to placeni,“ uvedl.

Dnes se situace podle Řehky mění, vládou schválené bezpečnostní a obranná strategie podle něj jednoznačně říkají, že obrana je věcí celé společnosti. „Dneska nikdo nemluví v ČR o návratu povinné vojenské služby. Myslím si, že něco takového je v dohledné době nereálné, protože na to není společenská shoda,“ prohlásil. Je ale podle něj třeba se seriózně zabývat dopady, které zrušení povinné vojenské služby způsobilo.

Také Šulc předpokládá, že i nadále bude armáda ČR stavět na dobrovolnosti. „Ale pokud se nezmění přístup společnosti k přípravě na obranu, budeme mít v budoucnu velké problémy,“ uvedl. Česko podle něj čelí negativním trendům jako je klesající demografická křivka, související přetlak na trhu práce a stárnutí populace. „To vše se podepisuje na podobě profesionální armády, na náboru i na participaci společnosti,“ dodal.