Europoslankyně Veronika Vrecionová stála u přelomu v evropském zemědělství

Výraznou českou stopu v sobě nese přelomové rozhodnutí v evropském zemědělství. Česká europoslankyně a předsedkyně europarlamentního Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Veronika Vrecionová dokázala dotáhnout do konce zavedení pravidel, která v rámci evropských zemí umožní používat metody, jejichž použití ve výsledku povede k levnějším, zdravějším a bezpečnějším potravinám s delší trvanlivostí.

Veronika Vrecionová měla jako zpravodajka za zemědělský výbor Evropského parlamentu déle než dva roky na starosti schvalování legislativy, která řeší tzv. nové šlechtitelské metody, známé pod anglickou zkratkou NGT. Na počátku prosince se konečně po intenzivním vyjednávání za účasti Veroniky Vrecionové podařilo dosáhnout dohody mezi Evropským parlamentem a Radou EU o finální podobě nového unijního „zákona“ o pravidlech pro využívání moderních metod šlechtění. Cílem těchto pravidel je pomoci zemědělcům vypěstovat plodiny, které budou odolnější vůči nemocem, suchu a škůdcům, a zároveň sníží potřebu chemických prostředků, což přispěje k ekologičtějšímu a udržitelnějšímu zemědělství.

Občas jsou nové šlechtitelské metody chybně zaměňovány s nepříliš populární metodou geneticky modifikovaných organismů (GMO). Rozdíl mezi těmito dvěma moderními přístupy je ovšem velmi výrazný. „Rozdíl mezi novými genomovými technikami (NGT) a GMO je zásadní – zatímco GMO do rostliny vnášejí geny z jiných organismů, NGT umožňují přesné úpravy její vlastní DNA bez cizího genetického materiálu. Tyto zásahy napodobují přirozené mutace a vyžadují proto odlišný regulační přístup,“ vysvětluje předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová. „I proto nová pravidla zavádějí dvě kategorie. Složitější úpravy genomu v rámci nových šlechtitelských metod dokonce zůstanou pod přísnou regulací stejně jako dosavadní GMO,“ doplnila.

Zdravější brambory, pevnější rajčata

Nové metody šlechtění nejsou žádnou teoretickou úvahou, ale naopak přinesou výhody pro mnoho plodin. Například u brambor pomohou zvýšit odolnost proti plísni bramborové, což znamená méně postřiků, zdravější potraviny a vyšší výnosy pro zemědělce. Rajčata budou díky novým technologiím pevnější, trvanlivější a obsahovat více živin, zároveň budou odolnější vůči virům. U jablek přinese nový přístup odolnost proti strupovitosti, což umožní snížit používání chemické ochrany a prodlouží jejich skladovatelnost. Mrkev bude odolnější vůči chorobám a suchu, a bude mít rovnoměrnější kořeny, což usnadní její pěstování a sklizeň. A takto by se dalo pokračovat do nekonečna.

Méně pesticidů i hnojiv

Tato nová pravidla přinesou i ekologické výhody. Plodiny pěstované těmito novými metodami budou vyžadovat méně pesticidů a hnojiv, což pomůže ochránit životní prostředí. Kromě toho se díky lepší odolnosti sníží plýtvání potravinami, protože například ovoce a zelenina budou mít delší trvanlivost a odolnost vůči poškození během přepravy.

Nové technologie také umožní farmářům efektivněji reagovat na klimatické výzvy a zajistit dostatek kvalitních potravin pro Evropu. Tato změna je klíčová pro potravinovou bezpečnost v Evropě i pro konkurenceschopnosti evropských farmářů na globálním trhu. „Evropa má šanci konečně dohnat dvacetileté zpoždění v šlechtitelských inovacích. NGT pomohou našim producentům obstát v celosvětové konkurenci, kde jsou tyto technologie již běžné,“ řekla Veronika Vrecionová, která v Evropském parlamentu zasedá v klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR).