Otrávené krávy jako pokusná morčata klimatických fanatiků

KOMENTÁŘ

Otrávené krávy jako pokusná morčata klimatických fanatiků
Od října musejí dánské chovy s více než padesáti kravami přidávat do krmných dávek přípravek Bovaer, který snižuje produkci metanu. Po měsíci a půl se farmáři bouří s tím, že jejich krávy byly Bovaerem otráveny. Hlásí, že krávy mají horečky, průjmy, problémy s plodností, některé uhynuly, píše Tereza Viry. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Viry
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Dávné rozhodnutí skotu učinit se pro člověka nepostradatelným bylo mazané. Krávy se tím vyhnuly pronásledování, naopak se pod lidskou knutou maximálně rozplemenily a rozeběhly doslova po celé planetě. V Indii to dotáhly opravdu vysoko. Na druhou stranu i zde platí, že žádná sleva není zadarmo.

Industriální velkochov dobytka lícuje se západní devalvací mateřství. Gigantické haly plné „produktivních“ krav, kterým jsou odebírána právě narozená telata, aby mohly „dávat mléko“ dětem lidským, dokonale nasedá na pokrokové úsilí vrátit čerstvé matky do výdělečného provozu co nejdřív. Kampaně tohoto typu probíhají i u nás.

 

Tedy kampaně za možnost nacpat do kolektivního zařízení děti ve věku, kdy na to nejsou zralé a ještě dlouho nebudou. Kampaně za předčasnou separaci třeba štěňátek, koťátek nebo gorilátek od fenek, koček nebo goril jsou naproti tomu ve slušné společnosti nemyslitelné. To by bylo nehumánní. Copak jsme zvířata?

Ani ta nejmazanější neolitická kráva ale nemohla tušit, co se na ni jednoho dne ušije v rámci klimatického tažení. Kdyby věděla, že bude obviněna z globální změny klimatu s katastrofickými důsledky a jako taková rituálně – a bolestivě – potrestána, držela by se od pračlověka na sto honů.

Od října musejí dánské chovy s více než padesáti kravami přidávat do krmných dávek přípravek Bovaer, který snižuje produkci metanu. Po měsíci a půl se farmáři bouří s tím, že jejich krávy byly Bovaerem otráveny. Hlásí, že krávy mají horečky, průjmy, problémy s plodností, některé uhynuly. Výrobce o přípravku stále tvrdí, že je „ověřený, efektivní a bezpečný“, což leckomu leccos připomene, stejně jako subtilní způsob, jakým dánská vláda efektivní a bezpečný produkt farmářům doporučila (za nedodržení hrozí vysoké pokuty).

Prý může u skotu maximálně dojít k „nepohodlí“. Koho někdy bolelo břicho kvůli plynům, bude si pamatovat už navždycky, že není horší bolesti. Zvíře má ale z pohledu vlád a výrobců různých defaultně aplikovaných zdravotnických přípravků s astronomickými profity tu výhodu, že nesvolá demonstrace a volit nemůže. To platí i pro děti.

Vliv přežvýkavců na změny klimatu je jedním z pilířů oteplovací víry. Vděčným terčem lidových memů (té „druhé strany“) je ne úplně bystrá postavička, co „věří, že kravské prdy způsobí apokalypsu“. Metan je skutečně druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem po oxidu uhličitém. Přežvýkavci ale emitují metan už asi 50 milionů let v minimálně stejné míře jako dnes. V minulosti žilo na planetě těch divokých minimálně stejné množství, snad ještě více než těch dnešních hospodářských. IPCC navíc používá zavádějící metodologii, která oteplovací účinek metanu nadsazuje. I kdyby se podařilo „ucpat“ všechny krávy na planetě, teploty na Zemi by se snížily jen o pár setin stupně. Což neznamená, že se o to kolektivní šílenství nepokusí (Bovaer se zavádí třetím rokem – je ale pravda, že Norsko teď v reakci na dánský průšvih aplikaci přípravku zastavilo).

Ještě v polovině 19. století pracovala v zemědělství čtvrtina obyvatelstva. Ve vyspělém světě dnes nepracuje v zemědělství skoro nikdo. Čím více se mediální a politická pozornost soustředí na „problémy s přežvýkavci“ (démonizace masa je samostatná kapitola), tím méně se mluví o jejich nenahraditelnosti při obnově půdy. Prérie hnojená bizoními stády byla porostlá trávou do výše dvou metrů. (Americký bizon ke své vlastní škodě sebezáchrannou kalkulaci ve vztahu k člověku neprovedl.) Navíc, protože jsou součástí rychlého uhlíkového cyklu, který zachycuje uhlík v půdě, neuvolňují ho do atmosféry (pokud je tedy uvolňování uhlíku do atmosféry vůbec problém).

Minimum z nás rozumí tomu, jak se jídlo vyrábí, tím méně jakou roli při obnově půdy hraje dobytek. Zda výroba obilí třeba také neemituje, napadá málokoho. Ani IPCC, ani OSN (Organizace pro výživu a zemědělství) nenabízejí srovnání emisí zemědělských plodin a produkce dobytka. Obilí roste, co roste, je zelené a zelená je dobrá, ne?

×

Podobné články