GALERIE: Přeživší i státníci si připomněli 80. výročí osvobození Osvětimi
80. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ OSVĚTIMI
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi – Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.
Ve stanu vztyčeném před ceremoniálem nad osvětimskou branou se s pamětníky a jejich blízkými či potomky obětí sešli například britský král Karel III., francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz či český prezident Petr Pavel.
Eighty years ago today, over 7,000 prisoners of the German Nazi camp #Auschwitz, including some 700 children, were liberated by the soldiers of the Soviet Army.
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) January 27, 2025
1,689 days of murder, pain, suffering, and humiliation were over.
Today, we all remember. We must keep remembering. pic.twitter.com/JZy1KYFXVS
„Těch, kteří se dožili svobody, bylo málo. A nyní jich zůstává hrstka,“ pronesl na úvod ceremoniálu osmadevadesátiletý Marian Turski. Polský historik, který je jedním z dosud žijících osvětimských vězňů, přítomným státníkům řekl, aby se evropské země nezabývaly jen problémy dneška, ale i tím, co bude za několik roků či desítek let. „Neseme břímě odpovědnosti k milionům obětí, které nám nikdy neřeknou, co cítily,“ řekl Turski z pódia, v jehož těsné blízkosti organizátoři postavili německý nákladní vagon jako symbol transportů, které vozily Židy z ghet do táborů smrti.
V koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim mezi lety 1940 až 1945 podle historiků zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Romů, sovětských válečných zajatců a dalších. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Tábor byl osvobozen 27. ledna 1945 vojáky Rudé armády. Dobře známé jsou scény zachycené sovětskými kameramany. „Ty sice neukazují přesný okamžik osvobození, ale jsou důležitými dokumenty odhalujícími zločiny spáchané Němci v Osvětimi. Je každopádně nutné si uvědomit, že část filmového materiálu byla vytvořena pro propagandistické účely,“ připomněl k příležitosti výročí Památník Osvětim, který tábor v současnosti spravuje a provozuje v něm muzeum a památník holocaustu.
Zástupci Ruska vzhledem k současné válečné situaci nebyli na akci pozváni.
#Newpodcast
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) January 27, 2024
The Auschwitz camp was liberated on January 27, 1945, by soldiers of the Red Army. Well-known are the scenes captured by Soviet cameramen, which, although not showing the exact moment of liberation, are important documents revealing the crimes committed by the… pic.twitter.com/K56QB9Ehdk
Vzpomínka přeživší
„Myslela jsem, že je to tak normální, když jste židovským dítětem, že prostě musíte umřít. Ani jsem nevěděla, co to židovství je,“ vzpomínala na své dětské roky v Osvětimi Američanka narozená v Polsku Tova Friedmanová, která se osvobození tábora dočkala jako šestiletá. Líčila každodenní strach z toho, že po mnoha spoluvězních zavražděných nacisty přijde na řadu i ona, a popisovala, jak poslechla matku a dokázala se před dozorci ubránit slzám, které se jí draly do očí. Vyprávěla, jak neměla tušení o Varšavském povstání, vylodění spojenců v Normandii a o blížícím se obratu ve válce.
Friedmanová řekla, že datum osvobození Osvětimi 27. ledna slaví od té doby jako své narozeniny, protože se tehdy znovu narodila. „Osmdesát let po osvobození tábora se svět znovu ocitá v krizi,“ prohlásila s odkazem na strach, antisemitismus a extremismus, který se podle ní šíří nejen na Blízkém východě, ale i v dalších částech světa.
27 January 1928 | A German Jewish girl, Marion Ehrlich, was born in Berlin.
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) January 27, 2025
In November 1942 she was deported to #Auschwitz. She did not survive. pic.twitter.com/L2xEejMD5f
Přítomní státníci dnes podle plánu organizátorů pouze naslouchali pamětníkům a neměli žádné projevy. Někteří z nich se však k odkazu Osvětimi a holokaustu vyjádřili již dříve během dne. Polský prezident Andrzej Duda označil Poláky, na jejichž okupovaném území němečtí nacisté tábor vybudovali, za „strážce paměti“. Britský král prohlásil, že připomínat si hrůzy minulosti je „zásadním úkolem“, který pomáhá „utvářet budoucnost“.
Německo na ceremoniálu vedle kancléře Scholze zastupuje i prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle agentury DPA je to poprvé, co na osvětimskou připomínku Berlín vyslal dvojici nevyšších představitelů. Tím podle DPA Německo dokládá, že nadále přijímá odpovědnost za zločiny někdejšího nacistického režimu i v době, kdy v zemi sílí krajní pravice, která je připomínat nechce.
