EU chce trestat státy, které porušují její pravidla. Orbánovo Maďarsko může přijít o miliardy

Evropská komise chystá razantní krok proti členským státům, které porušují zásady právního státu. V novém návrhu rozpočtu EU na roky 2028–2034 chce pevněji propojit vyplácení financí s dodržováním demokratických pravidel. V ohrožení jsou zejména země jako Maďarsko premiéra Viktora Orbána, které kvůli omezením soudní a mediální nezávislosti čelí dlouhodobé kritice.

Rozpočet má být zveřejněn příští středu a podle uniklého návrhu, který získal server Politico, má jít o první plán, který bude „zavádět jednotný a harmonizovaný systém podmíněnosti pro všechny fondy EU přidělené členským státům“.

Zatímco doposud bylo s dodržováním právního státu spojeno jen část z více než 1,2 bilionu eur, nyní by mělo jít o plošný mechanismus. Cílem Komise je zamezit situacím, kdy si státy „přesouvají investice mezi programy, aby se vyhnuly konkrétním podmínkám“, uvádí návrh.

Napětí mezi Orbánem a Bruselem

Tento krok pravděpodobně vyvolá další spory mezi Bruselem a maďarským premiérem Orbánem, který je kvůli proruským postojům a autoritářské vládě pod dlouhodobým tlakem EU. Maďarsko již nyní nemá přístup k 18 miliardám eur z unijních fondů kvůli nedodržování evropských zákonů.

Orbán, který se chystá obhajovat svůj post ve volbách v roce 2026 a aktuálně podle průzkumů zaostává za svým proevropským rivalem Péterem Magyarem, podle unijních diplomatů nemá motivaci napravit své vztahy s Bruselem. Komise údajně využívá jeho domácí slabosti k prosazení přísnějších pravidel.

Nový rozpočet se nebude hlasovat dříve než v roce 2027, uvedl unijní diplomat s tím, že Orbán může být do té doby mimo úřad. Evropská komise je podle něj přesvědčena, že vláda pod vedením Magyara by obnovila spolupráci s Bruselem a umožnila čerpání zablokovaných fondů.

Chytrá podmíněnost: tvrdá na vlády, vstřícná k občanům

Nový systém má obsahovat přímé propojení mezi porušením zásad právního státu a konkrétními pozastavenými platbami. Například zemědělské dotace zůstanou nedotčeny, ale programy jako studentské výměny mohou být omezeny, pokud dojde k zásahům do akademických svobod.

Komise chce zajistit, aby příjemci dotací – univerzity, nevládní organizace nebo další instituce – nebyli postihováni za jednání své vlády. Celková myšlenka spočívá v tom, že občanská společnost by neměla nést hlavní břemeno za pochybení vůdců.

Liberální frakce v Evropském parlamentu Renew jde ještě dál a navrhuje, aby zablokované prostředky mohly být vypláceny přímo občanské společnosti, bez zprostředkování vládou. „Stanovili jsme jasné podmínky: žádné peníze EU pro autokraty, ale pokračující podpora občanské společnosti,“ uvedla ve čtvrtek předsedkyně frakce Renew Valérie Hayerová. „Ursula von der Leyen to slíbila. Teď je na ní, aby slovo dodržela.“

Návrh tzv. „chytré podmíněnosti“ však čelí kritice, že snižuje motivaci vlád ke skutečné reformě. Komisaři mají o citlivých bodech návrhu jednat už o víkendu při mimořádných rozpočtových jednáních.

Rozpočtová jednání potrvají minimálně do roku 2027, přičemž konečné znění bude výsledkem dlouhých mezivládních vyjednávání. Například Finsko ve své pozici zdůraznilo, že „nařízení o podmíněnosti musí být uplatňováno na všechno financování EU“. Naproti tomu Maďarsko v reakci uvedlo, že pravidla „umožňují vyvíjet svévolný politický tlak v oblastech, které nijak nesouvisejí s ochranou rozpočtu Unie“. Stejně smýšlí i Slovensko.