„Diskriminace vůči neanglofonním kandidátům.“ Francie si u soudu stěžuje na nepoužívání francouzštiny v EU

Francie se rozhodla vydat do boje za používání Molièrova jazyka, a obrátila se dokonce na soud Evropské unie. Používání takzvané euroangličtiny úředníky v EU a takzvané globish, tedy zjednodušené verze angličtiny, kterou mluví nerodilí mluvčí, se možná v Evropské unii rozšířilo, nicméně Paříž se nikdy nevzdala naděje, že budou úředníci v Bruselu hovořit francouzsky, napsal web Politico. Nyní Francie útočí na EU kvůli tomu, že najímá některé nové zaměstnance na základě zkoušek provedených v angličtině.

Brusel v současné době najímá úředníky pro oblasti, jako jsou vesmír, obrana či ekonomika, pomocí výběrových řízení, jejichž některé testy jsou jen v angličtině. Paříž tvrdí, že tato kritéria zvýhodňují anglofonní kandidáty před jejich soupeři a podala dvě stížnosti k Tribunálu Soudního dvora EU, tedy druhému nejvyššímu soudu unie. Jedna z nich byla zveřejněna v pondělí.

Pro Francii představují testy pouze v angličtině diskriminaci a porušení smluv Evropské unie. Pravidla nynější sedmadvacítky obecně stanovují, že se všemi občany EU by se mělo zacházet stejně bez ohledu na jejich národnost. Pravidla pro nábor úředníků do EU rovněž obecně zakazují jazykovou diskriminaci a přijímají ji pouze za určitých podmínek.

"Jde o diskriminaci vůči neanglofonním kandidátům," citoval server nejmenovaného francouzského diplomata. Podle něj nejde jen o francouzský boj, ostatní členské státy totiž sdílejí stejné obavy. Jiný unijní diplomat potvrdil, že pozici Paříže podporuje i Itálie, a zdůraznil, že "nejde o postoj vůči konkrétnímu jazyku, ale ve prospěch mnohojazyčnosti".

Francouzská kritika všudypřítomnosti angličtiny odráží domácí debatu o ztrátě vlivu země ve světě, píše dále Politico. Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží pracovat na posílení používání francouzštiny ve světě. V pondělí přednesl projev při slavnostním otevření Cité International de la langue française, nového kulturního centra věnovaného francouzštině na zámku Villers-Cotterêts, a znovu zdůraznil důležitost frankofonie. Evropská komise zatím kroky Paříže nekomentovala.

 

Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO), který zajišťuje výběrová řízení pro nábor zaměstnanců do institucí EU, pravidelně zveřejňuje rozhodnutí (známá jako oznámení o výběrovém řízení), která specifikují kritéria pro každé přijímací řízení. Francie se zaměřila na dvě oznámení zveřejněná v roce 2022 a 2023, která zahrnovala některé zkoušky pouze v angličtině.

Očekává se, že Tribunál Soudního dvora EU, který rozhoduje spory týkající se institucí EU, o této otázce rozhodne do roka. Soud nicméně již dříve zrušil některá výběrová řízení EPSO právě kvůli nepřiměřenému omezení výběru jazyků. Rovněž letos Soudní dvůr EU, který je posledním odvolacím soudem pro případy týkající se institucí EU, rozhodl v podobných případech ve prospěch Itálie a Španělska.

Paříž vždy intenzivně lobbovala za zachování francouzštiny jako lingua franca (dorozumívacího jazyka) v rámci EU, když například v roce 2022 předsedala Radě EU, rozhodla, že všechna přípravná jednání budou ve francouzštině.

Francouzština je jedním z 24 úředních jazyků EU a je neformálně považována za jeden ze tří pracovních jazyků Evropské komise - dalšími jsou angličtina a němčina.

Zatímco z právního hlediska je všech 24 jazyků v EU rovnocenných, v praxi jsou přijímací zkoušky často ve francouzštině a němčině a rovněž v angličtině. V roce 2023 podle informací Politica pracovalo pro Evropskou komisi 3271 francouzských občanů, což znamená, že je Francie po Itálii a Belgii třetí nejvíce zastoupenou zemí v institucích EU.