Bukurešťská devítka: východní a severní křídla NATO podporují členství Ukrajiny
ČLENSTVÍ UKRAJINY V NATO
Země východního a severního křídla NATO podporují členství Ukrajiny v alianci. Podle agentury Reuters to uvádí prohlášení z dnešního summitu lídrů států takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí ve Vilniusu. Prezident Pavel na jednání zdůraznil hrozbu, kterou pro Evropu představuje agresivní Rusko.
Prezidenti, premiéři a ministři 14 členských států se v hlavním městě Litvy scházejí tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst výdajů na obranu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod schůzky uvedl, že alianční země musejí výrazně zvýšit obranné výdaje a že státy východního křídla míří v tomto ohledu správným směrem.
Kyjev naopak svůj vstup do aliance vnímá jako nejdůležitější záruku před opětovným útokem ze strany Ruska. Některé členské země včetně Spojených států se však k tomuto kroku staví odmítavě. Od začátku ruské invaze se členskými státy aliance stalo Švédsko a Finsko.
Na summitu vystoupil i prezident Petr Pavel, který novinářům sdělil, že lídři jednali o tom, jak posílit obranyschopnost Evropy a kapacitu evropského obranného průmyslu: „aby byl schopný bránit se před nejaktuálnější hrozbou, kterou je agresivní Rusko.“ Země, která před více než třemi lety Ukrajinu v plném rozsahu napadla, označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO za jednu ze "základních příčin" války.
"Většina z nás vnímá, že situace v Evropě a ve světě není bezpečná, že musíme věnovat více prostředků na naší vlastní bezpečnost, a vnímáme i to, že jsme svou bezpečnost dlouhodobě 'podfinancovávali', takže máme opravdu řadu věcí, které musíme dohnat." Řekl prezident novinářům na otázku o navyšování rozpočtu na obranu ČR.
Bukurešťská devítka nebo zkráceně B9 je organizace založená 4. listopadu 2015 v Bukurešti v Rumunsku z iniciativy rumunského prezidenta Klause Iohannise a polského prezidenta Andrzeje Dudy během jejich bilaterálního setkání. Jejími členy jsou Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.