„Máme všechny potřebné technologie,“ hlásí vědci. Dočkáme se návratu mamutů už v roce 2028?
NÁVRAT MAMUTŮ
Chystá se návrat mamutů, tasmánských tygrů a blbounů nejapných. Řeč není o novém fantasy filmu z prostředí doby ledové, ale o vědcích z amerického Dallasu, kteří se pomocí umělé inteligence a modifikace DNA pokusí o návrat již vyhynulých druhů živočichů. Zástupci firmy Colossal Biosciences navíc s optimismem mluví již o roce 2028. Potřeba je tedy jen čas a peníze. Informuje o tom například server Sky News.
"Máme všechny potřebné technologie," hlásí Ben Lamm, výkonný ředitel americké genetické společnosti Colossal Biosciences a dodává, že momentálně jde jen o čas a finanční prostředky. On i tým jeho vědců si je ale "stoprocentně jistý", že se jim podaří znovu oživit vyhynulé druhy živočichů, jako jsou například mamuti.
"Využíváme umělou inteligenci a další nástroje k identifikaci základních genů, které dělají mamuta mamutem, a pak je inženýrsky vkládáme do sloního genomu," uvádí Lamm s tím, že se skoro jedná o "obrácený Jurský park", ve známém filmu totiž vyplňovali díry v dinosauří DNA žabím DNA.
Poté, co se vědcům podaří vytvořit co nejpřesnější verzi mamutího DNA, musí vymyslet, jak se mamut dostane na svět. Odpověď na tuto otázku je podle Lamma jednoznačná - děloha slona indického. Tento proces může ale podle něj trvat klidně dva roky, a to i poté, co se jim podaří zjistit, jak na to. Přivést zpátky k životu blbouna nejapného, také zvaného dodo, je podle šéfa Colossal Biosciences mnohem jednodušší. "Používáme náhradní kuřata. Nejtěžší je kultivovat prvotní zárodečné buňky," uvádí Ben Lamm.
Kdy by mohlo dojít ke "znovuzrození" mamuta, zatím není jasné, Lamm ale uvádí, že on i jeho vědci "mají velmi dobrý pocit z roku 2028". Do té doby, něž k návratu mamuta, ale i dalších již jmenovaných a již vyhynulých druhů dojde, je také potřeba vymyslet, kde budou tyto druhy žít, až se narodí. Cílem vědců je ale prý dostat tato zvířata zpět do volné přírody.
Pomoc i pro ostatní zvířata a přírodu na celém světě
Cílem společnosti Colossal Biosciences není podle jejího výkonného ředitele Bena Lamma "pouze" znovuzrození již vyhynulých druhů živočichů, ale také jejich účast v dalších výzkumech. Společnost v současné době spolupracuje s doktorem Paulem Lingem z Baylor College of Medicine v texaském Houstonu na vytvoření vakcíny, která by vymýtila smrtící virus EEHV, který každoročně zabije přibližně 20 procent slůňat. Spolupráce ale probíhá také s univerzitami na Aljašce a ve Stockholmu a to na projektu radiokarbonového datování amerických mamutů a na sekvenování jejich genomu.
Pan Lamm také doufá, že díky výzkumu společnosti Colossal bude možné řešit problémy, kterým čelí současný svět, včetně poklesu biologické rozmanitosti. "Myslím, že máme vůči této planetě, kterou jsme dostali, povinnost - pokud nic neuděláme, směřujeme ke ztrátě až 50 procent biodiverzity," říká. "Moderní ochrana přírody je skvělá, ale v boji potřebujeme nové nástroje. Práce na odstraňování vymírání jde ruku v ruce s ochranou druhů, a pokud Colossal vyrobí pár technologií, pak možná tyto nástroje poskytne," dodává Ben Lamm.