Němci zaplatí Ukrajině výrobu střel dlouhého doletu. Prodlouží to válku, zlobí se Kreml

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali dnes ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. V tiskové zprávě o tom informovalo německé ministerstvo obrany. Podpis memoranda předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel varoval, že se jedná o provokaci. Postoj Berlína je prý "nezodpovědný".

Ministerstvo také připomnělo, že Německo poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši pěti miliard eur (124,7 miliardy Kč), kterou už dříve schválili poslanci.

Merz dnes po jednání se Zelenským řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu, které budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Později Merz doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů. Kreml věc vzápětí označil za provokaci, která má prodloužit válku. Rusko přitom Ukrajinu v únoru 2022 samo vojensky napadlo.

Ministerstvo obrany po podpisu dohody uvedlo, že Německo bude financovat výrobu zbraňových systémů dlouhého dosahu na Ukrajině. "Tato dohoda souvisí s příslibem Německa přímo investovat do ukrajinské zbrojní výroby," stojí v tiskové zprávě. "Podstatné množství" zbraňových systémů dlouhého dosahu by mělo být podle memoranda vyrobeno ještě v letošním roce. "První budou moci být nasazeny už za několik málo týdnů," dodává zpráva. Podle ní nebude třeba zvláštního výcviku pro ovládaní těchto systémů, protože se v ukrajinské armádě už používají.

Německo se zároveň zavázalo, že bude Ukrajinu dál podporovat a dodávat munici, a to i do systémů protivzdušné obrany. Berlín bude financovat také opravny vojenské techniky přímo na Ukrajině, za tímto účelem by měl vzniknout společný podnik.

Ministerstvo obrany rovněž uvedlo, že vojenská podpora ukrajinské armády se vyšplhá na pět miliard eur. "Peníze pocházejí z prostředků již dříve schválených Spolkovým sněmem," uvedlo. Německý Spolkový sněm naposledy v březnu uvolnil další tři miliardy eur na vojenskou pomoc Ukrajině. Na letošní rok už byla loni schválena pomoc ve výši čtyř miliard eur, celkem je tak letos k dispozici sedm miliard.

Merz dnes na tiskové konferenci se Zelenským zdůraznil, že Německo bude pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, jak dlouho to bude potřeba. V posledních dnech přitom o vyhlídkách Ukrajiny na brzký mír hovořil spíše pesimisticky. Při úterní návštěvě Finska řekl, že války obyčejně končí hospodářským a vojenským vyčerpáním jedné nebo obou stran. "Od toho jsme v této válce zjevně ještě velmi daleko. Proto počítám s tím, že se budeme muset připravit na to, že (válka) bude trvat ještě dlouho," uvedl. Dodal, že Německo je připraveno nadále Ukrajinu podporovat v její obraně proti Rusku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že jde o provokaci. "Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu," řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je "nezodpovědný".

Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Tam byla domluvena rozsáhlá výměna zajatců a obě strany si skutečně od pátku do neděle předaly po tisícovce osob.

Diskuse o možném příměří v délce 30 dní, které navrhly USA a Ukrajina s ním po konzultacích s evropskými partnery souhlasila, se však nikam neposunula. Ruská strana, jejíž síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny nyní velmi pomalu postupují, opakovaně zmiňuje potřebu nejprve diskutovat o "základních příčinách" konfliktu.