Rusko chce tento týden vyslat k Měsíci sondu, první ve své moderní historii
CESTA K MĚSÍCI
Rusko chce v noci na pátek z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyslat modul na Měsíc; je to první takový projekt v moderní ruské historii. Oznámila to v pondělí ruská vesmírná agentura Roskosmos, která se podle agentury AFP už desítky let potýká s problémy při uskutečňování vlastních programů. Lunární mise nedávno zahájily i Spojené státy a Indie, zatímco bezposádkovému čínskému modulu se před téměř třemi lety podařilo na Měsíci přistát.
Přistávací modul Luna-25 odstartuje na nosné raketě Sojuz 2.1b v pátek v 02:10 moskevského času (00:10 SELČ), uvedl Roskomos. Přistát by měl na lunárním jižním pólu v „obtížném terénu“, na Měsíci by pak měl nejméně rok odebírat a analyzovat vzorky půdy a provádět „dlouhodobý vědecký výzkum“.
Projekt Luna-25 navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu, Luna-24, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky a vrátit se na Zemi.
Na projektu Luna-25 a dalších ruských misích na Měsíc se měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru přerušila spolupráci s Moskvou. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými, píše AFP.
Server Meduza s odvoláním na prohlášení Alexeje Maslova, šéfa jednoho z okresu v Chabarovském kraji napsal, že ruské úřady vyzvaly obyvatele tamní vesnice Šachtinskij k evakuaci. Obávají se, že by do míst mohl dopadnout první stupeň nosné rakety Sojuz 2.1b. Evakuace platí od pátku 11. srpna 07:30 místního času (čtvrtek 22:30 SELČ), napsal na telegramu Maslov. Další podrobnosti neuvedl. Meduza podotýká, že podle údajů z roku 2021 má Šachtinskij 27 obyvatel a leží zhruba 340 kilometrů východně od kosmodromu Vostočnyj.
Po téměř 50leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. V prosinci 2020 na zemské družici přistála čínská sonda Čchang-e 5. Loď, která se po patnácti dnech vrátila na Zemi, poprvé od roku 1976 dopravila vzorky měsíčního povrchu.
Loni na podzim po mnohých odkladech odstartovaly první fázi nového dobývání vesmíru i západní země pod vedením Spojených států v rámci programu Artemis. Při misi Artemis I loď bez posádky obletěla Měsíc a vrátila se na Zemi. Příští mise plánovaná na rok 2024 vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání s posádkou přímo na pozemské družici.
Spojené státy jsou dosud jedinou zemí, která úspěšně dopravila na Měsíc astronauty. První lidé se prošli po lunárním povrchu v roce 1969 při misi Apollo 11, poslední pak v roce 1972 v rámci Apolla 17.
O přistání na Měsíci se na konci srpna pokusí i indický bezposádkový přistávací modul Vikrám. Ten se na palubě sondy Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) o víkendu úspěšně dostal na lunární oběžnou dráhu.
