Západní zbraně proti území Ruska. Část NATO to chce povolit, české rakety už padaly na Belgorod

Ukrajina by moderní západní rakety měla používat nejen ke své obraně , ale i proti cílům na ruském území. Zrušení současných restrikcí podpořili zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg. Ale například Itálie je ostře proti. Ukrajina u některých zbraní především raket dlouhého doletu slíbila spojencům, že je nepoužije proti cílům v Rusku v obavách z možné eskalace. Premiér Petr Fila označil využití západních zbraní proti cílům v Rusku za logické. Raketomety RM-70, které Ukrajině dodalo Česko, už území Ruska zasahovaly od konce minulého roku při útoku na Belgorodskou oblast. Protesty Kremlu Praha nevyslyšela.

"Ukrajině musí být poskytnuto vše, co potřebuje, a to co nejrychleji a na tak dlouho, jak to bude potřeba k jejímu vítězství," uvádí deklarace, kterou podpořili zákonodárci ze 24 zemí NATO na pravidelném setkání zákonodárců zemí NATO, které se v minulých dnech odehrálo v bulharské Sofii.

"Vlády zemí NATO mají podpořit Ukrajinu v jejím mezinárodním právu na obranu zrušením některých omezení pro použití zbraní poskytnutých spojenci NATO k úderům na legitimní cíle v Rusku," uvádí dále deklarace. Setkání zákonodárců pořádal Parlamentní sbor NATO, což je organizace, která není přímo součástí NATO ale klade si za cíl prosazovat zájmy Aliance ve svých vlastních národních parlamentech. Setkání se zúčastnil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ten se v úterý účastnil setkání ministrů obrany EU a tam podpořil závěry deklarace. "Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení," řekl dnes šéf NATO novinářům v Bruselu. "Máme právo podpořit Ukrajinu, to z nás nečiní stranu konfliktu," dodal. Není to poprvé, kdy o zrušení omezení při používání západních zbraní mluvil. podobně mluvil minulý týden v rozhovoru pro časopis The Economist.

Podobně se v úterý vyjádřil i český premiér Petr Fiala. "Prohlášení Jense Stoltenberga nebo některých jiných o tom, že Ukrajina by měla mít právo použít zbraně, které jsou jí dodávány, mimo území Ukrajiny, já to pokládám za naprosto logické. Ukrajina je země, která se brání ruské agresi, která chrání svoje území, svoje civilní obyvatelstvo a jako napadená země má všechny práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu," uvedl Fiala na tiskové konferenci před setkáním s několika evropskými politiky v Praze o muniční iniciativě.

Česká republika darovala Ukrajině už v roce 2022 raketomety RM-70, které podle tvrzení ruského ministerstva obrany Ukrajina použila k nedávnému ostřelování ruského Belgorodu, který se nachází u hranic s Ukrajinou. Rusko poté chtělo, aby to Česko vysvětlilo před Radou bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ale Rusku vzkázal, že se Češi nenechají nikam předvolávat.

Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) December 30, 2023

Omezení, jehož zrušení podporuje Jens Stoltenberg, oznámili velcí západní podporovatelé Ukrajiny, jako Spojené státy či Německo v obavách z eskalace konfliktu. V rozhovoru pro Economist Stoltenberg uvedl, že některé země restrikce ukrajinské straně při darování zbraní ze svých zásob nedávají. Ukrajina například využila britské rakety Storm Shadow proti ruské černomořské flotile.

Rakety Storm Shadow darovala Ukrajině i Itálie, odkud se nyní ozývá tvrdá kritika návrhu Jense Stoltenberga. Tvrdá slova volil vicepremiér Matteo Salvini. "Stoltenberg by měl své prohlášení odvolat a omluvit se nebo rezignovat," uvedl rozhořčeně Salvini. "NATO nás nemůže přinutit, abychom zabíjeli v Rusku, stejně jako nás nikdo nemůže donutit, abychom poslali italské vojáky bojovat a umírat na Ukrajinu," pokračoval Salvini. Salvini je dlouhodobou kritikou vojenské podpory Ukrajiny znám. Ale negativně se k návrhu vyjádřili i další italští politici. Ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že všechna rozhodnutí NATO musí být přijata kolektivně. Italská premiérka Georgia Meloniová uvedla, že je z prohlášení Stoltenberga zmatená a vyzvala k větší opatrnosti ohledně podobných vyjádření.