Když si Prigožin uvědomil, že nemá šanci, Putin rozhodl, že nepůjde do „krvavého střetu,“ popisuje zákulisí Meduza

Jevgenij Prigožin si s největší pravděpodobností v určité chvíli uvědomil, že nemá podporu bezpečnostních složek a že "překročil míru" a že "vyhlídky na pohyb jeho kolon jsou vágní". V té době už žoldnéři nebyli tak daleko od řeky Oka, ale právě tam se ruská armáda a Národní garda rozhodly vybudovat první obrannou linii proti wagnerovcům. Kreml, který viděl Prigožinův změněný postoj, se údajně rozhodl, že s ním nepůjde do "krvavého střetu" a zvolil cestu jednání. Píše to ruský nezávislý server Meduza na základě svých zdrojů z Kremlu.

Závěrečná jednání s Prigožinem, s nímž sám Vladimir Putin odmítl mluvit, podle nich vedla početná skupina úředníků, v níž byli mimo jiné šéf prezidentské administrativy Anton Vaino, tajemník Rady bezpečnosti Ruska Nikolaj Patrušev a ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. Hlavou této vyjednávací skupiny pak byl běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Podle zdroje blízkého Kremlu Prigožin trval na tom, aby se jednání účastnili "nejvyšší představitelé." "Prigožin potřeboval důstojného partnera, aby si zachoval tvář. Lukašenko se tak choval. Miluje PR a chápe výhody, proto souhlasil," řekl zdroj Meduzy. Podle jeho názoru je "přínos" pro Lukašenka zřejmý: veřejně to byl on, kdo se stal tím, kdo „zachránil Rusko před občanskou válkou, přinejmenším před velkým krveprolitím."

Zdroje Meduzy blízké Kremlu a ruské vládě se shodují, že Prigožin se svým radikálním chováním prohrál. „Byl vyhnán z Ruska. Prezident tohle neodpouští." Podle nich budou strany ještě "diskutovat" o detailech dohody ohledně Prigožinova nového postavení, ale "nebude mít stejný vliv a zdroje". Dnes podle agentury TASS uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov, že ohledně zahraničních aktivit wagnerovců v Africe a Blízkém východě se nic nemění.

Zdroj blízký Kremlu pro server Meduza přitom nevyloučil, že by v důsledku povstání mohlo dojít k personálním změnám ve vedení ministerstva obrany. „Ale ne kvůli tlaku Prigožina, ale kvůli sebeeliminace ministerstva obrany". Ministra obrany Sergeje Šojgu by podle některých informací mohl vystřídat gubernátor Tulské oblasti Alexej Djumin.

Zdroj z Meduzy blízký vládě však pochybuje, že personální rozhodnutí ohledně ruského ministerstva obrany mohou být učiněna v blízké budoucnosti. "Putin se téměř nikdy neohýbá pod okolnostmi a neohýbá se pod tlakem.“

Zdroje Kremlu zároveň připouštějí, že povstání oslabilo Putinovu pozici. Pro Putina bude nyní obtížnější „sestavit vertikálu moci“ a pokusů o „přestavbu systému“ ze strany „ruských elit“ bude jen přibývat."