Lány nových solárů denně. Proměna energetiky v Německu má stát bilion dolarů
TRANZICE ZA BILION
Instalace solárních panelů o ploše odpovídající 43 fotbalovým hřištím (asi 30 ha) denně, budování 1600 tepelných čerpadel každý den a výstavba 31 větrných elektráren každý týden. To vše vyžaduje německá energetická transformace, pokud chce Německo splnit svůj cíl produkovat v roce 2030 drtivou většinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Analytici z agentury BNEF vyčíslili celkové náklady energetické tranzice a odhadují na více než bilion dolarů.
Německo již vyčlenilo více než 260 miliard eur na řešení bezprostředních rizik energetické krize vyvolané ruskou válkou na Ukrajině, ale konečná náprava bude mnohem dražší. Náklady zahrnují investice do modernizace energetických sítí a především nové generace pro řízení vyřazování jaderných a uhelných elektráren, zvládnutí zvýšené poptávky po elektromobilech a topných systémech a splnění závazků v oblasti klimatu.
„Je to odvážný podnik – možná nejsmělejší projekt od rekonstrukce Německa,“ řekl začátkem února německý ministr hospodářství Robert Habeck, který dohlíží na klimatickou a energetickou politiku. Asi 250 gigawattů nové kapacity bude muset být instalováno do roku 2030, kdy se podle odhadů německého regulátora sítě a think-tanku Agora Energiewende očekává, že poptávka po energii bude asi o třetinu vyšší než nyní.
Pro představu o rozsahu tohoto úkolu je třeba uvést, že potřebná výroba elektřiny by stačila na pokrytí současné poptávky domácností všech 448 milionů obyvatel Evropské unie. Dodávky budou tvořeny kombinací obnovitelných zdrojů energie a plynových elektráren – které mohou být jednoho dne přestavěny na vodíkový pohon. Německá vláda chce letos připravit výběrová řízení na plynové elektrárny, které představují asi desetinu této kapacity. A pokud jde o rozšíření obnovitelných zdrojů, může zřízení jednoho stožáru větrné elektrárny trvat až sedm let, než se vyřídí německá byrokracie.
Jádro německého dilematu spočívá v politických plánech na postupné ukončení některých zdrojů energie, aniž by byla jasně stanovena cesta k jejich nahrazení. Poslední tři jaderné elektrárny v zemi budou uzavřeny do poloviny dubna a země nyní hodlá urychlit svůj odchod od uhlí do roku 2030. Tento problém se ještě zintenzivnil poté, co Rusko omezilo dodávky plynu.
Protože jaderná energie a uhlí nejsou na stole, Německo začalo rychle budovat terminály na dovoz dražšího zkapalněného zemního plynu, aby si zajistilo energii pro svou ekonomiku s velkým podílem průmyslu. Současně se podle vládních odhadů zvýší poptávka po elektromobilech, tepelných čerpadlech a elektrolyzérech na výrobu vodíku do roku 2030 o 33 % na přibližně 750 terawatthodin.
Německo také musí vyřešit, jak bude vyrábět elektřinu, když nebude k dispozici vítr a slunce. Vládní plán zatím počítá s přípravou flotily nových plynových elektráren, které by později mohly fungovat na vodík. Zároveň se snaží najít investory, kteří by byli ochotni se takových nákladných projektů ujmout.
„Za současných rámcových podmínek nelze očekávat dostatečné investice,“ uvedla Veronika Grimmová, členka ekonomické rady, která radí vládě. Nedostatek finančních prostředků pramení z vysoké míry nejistoty na energetických trzích a nejasných předpisů, dodala.