„Velmi pozitivní a konstruktivní.“ USA jednaly s Íránem o tamním jaderném programu

Spojené státy a Írán se po letech napětí a neúspěšných diplomatických pokusů sešly k přímým rozhovorům o jaderném programu Teheránu. První kolo jednání proběhlo v sobotu v Ománu a podle prohlášení Bílého domu má jít o významný krok, který bude pokračovat dalšími schůzkami už příští víkend. Administrativa Donalda Trumpa uvedla, že setkání bylo velmi pozitivní a konstruktivní. Jednání bude pokračovat příští víkend opět v Ománu.

Jednání vedli zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steven Witkoff a íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Bylo to vůbec první osobní setkání mezi oběma stranami od návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta. Právě Trump, který v roce 2018 stáhl USA z jaderné dohody z roku 2015, nyní znovu usiluje o diplomatické řešení sporu s Teheránem.

Podle Bílého domu bylo setkání „velmi pozitivní a konstruktivní“. Spojené státy zároveň poděkovaly Sultanátu Omán za podporu této iniciativy. Schůzka proběhla na okraji hlavního města Maskat a trvala něco přes dvě hodiny. Hostitelem jednání byl ománský ministr zahraničí Said Badr. Amerického vyslance doprovázela velvyslankyně USA v Ománu Ana Escrogimaová.

REPORTÁŽ ZE SÝRIE: Toho si zastřelím já! Vládní ozbrojenci krvavě účtují s Asadovým režimem

Íránská státní televize potvrdila, že během schůzky proběhla krátká přímá konverzace i výměna několika kol vzkazů mezi oběma stranami. Podle expertů je za ochotou Íránu jednat výrazný tlak ze strany USA, které do oblasti přesunuly vojenské síly. Analytici upozorňují, že v oblasti nyní operují dvě americké letadlové lodě, stíhačky a mezi čtyřmi až šesti bombardéry B-2 s kapacitou nést průrazné bomby. „Všechny možnosti nejsou jen na stole, ale už jsou v terénu,“ uvedla pro Fox News analytička Rebecca Grantová z Lexington Institute. Podle ní má Írán nyní jedinou volbu: buď přistoupí na jednání, nebo čelí útoku na svá jaderná zařízení.

Napětí mezi oběma zeměmi narůstá od roku 2018, kdy Trump zrušil platnost jaderné dohody, která omezovala íránský jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Od té doby Írán podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii obohacuje uran až na 60 %, tedy těsně pod úroveň potřebnou pro výrobu jaderné zbraně. Zásoby Teheránu nyní přesahují 18 000 liber (cca 8164 kilogramů), zatímco dohoda z roku 2015 povolovala maximálně 3,67 % obohacení a výrazně menší množství materiálu.

Americké zpravodajské služby sice nevěří, že Írán už započal výrobu jaderné zbraně, ale varují, že k tomu má stále blíže. Generál Jack Keane, vojenský analytik Fox News, uvedl, že íránské vedení začíná vnímat Trumpovu hrozbu vojenského zásahu jako reálnou. „Uvědomili si, že prezident je opravdu připraven podpořit Izraelem vedený a Amerikou podporovaný útok na jejich jadernou infrastrukturu,“ uvedl Keane.

Napětí však doprovázejí i výhružky z Teheránu. Íránský prezident Masúd Pezeškján opakovaně odmítl přímá jednání o jaderném programu a kritizoval Spojené státy za nedodržení minulých dohod. „Musí dokázat, že jsou důvěryhodní,“ řekl během nedávného zasedání vlády. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaí zase varoval, že pokračující výhrůžky mohou mít důsledky. „Násilí plodí násilí, mír plodí mír,“ napsal na sociálních sítích s dodatkem, že „Spojené státy si mohou vybrat cestu – a přijmout následky“.

Bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo trvá na tom, že žádná dohoda není možná bez úplného a ověřitelného zničení íránského jaderného programu. „Požadujeme jen to, aby se Írán choval jako normální stát,“ uvedl pro Fox News. Analytici jako Grantová navíc zdůrazňují, že případná nová dohoda bude muset obsahovat přísné podmínky, včetně rozsáhlých inspekcí, omezení na vývoj balistických raket a snížení zásob obohaceného uranu. Podle Bílého domu je další kolo jednání naplánováno na 19. dubna opět v Ománu.