„Rychlý návrat k míru a bezpečí.“ Macron přijel do nepokoji zmítané Nové Kaledonie
NEPOKOJE V NOVÉ KALEDONII
Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. Řekl to ve čtvrtek po svém příletu na toto francouzské zámořské území, které zažívá největší nepokoje od 80. let minulého století.
"Přeju si, stejně jako moji ministři a vláda, abych byl lidem po boku a byl svědkem co nejrychlejšího obnovení míru, klidu a bezpečí," řekl Macron, který absolvoval let dlouhý přibližně 16 000 kilometrů. Agentura AP píše, že jeho návštěva Nové Kaledonie potrvá jediný den a že během ní na vlastní oči uvidí následky střelby, žhářství, rabování a dalších násilností z posledních dnů. Zůstalo po nich nejméně šest mrtvých a rozsáhlé materiální škody.
French President Emmanuel Macron touched down in New Caledonia and called for a “return to peace, calm and security” after days of violent protests in the Pacific territory https://t.co/JUm4Do1Xut pic.twitter.com/vwA3dZu3GT
— Bloomberg TV (@BloombergTV) May 23, 2024
Očekává se, že se Macron bude snažit místní lídry, které hluboce rozděluje přístup k nezávislosti Nové Kaledonie, přimět k tomu, aby spolu znovu začali jednat. Poděkuje také členům bezpečnostních složek za to, že se snaží obnovit pořádek. Na ostrov po vyhlášení nouzového stavu z minulého týdne dorazily posily z Paříže.
French security forces are fighting armed gangs in Nouméa, the capital of New Caledonia. Separatists financially backed by Azerbaijan have launched a rebellion against France there. pic.twitter.com/PiwJEKYJEe
— NEXTA (@nexta_tv) May 22, 2024
Nepokoje na Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998. Odpůrci chystaných změn mají obavy, že by byly výhodné pro novokaledonské profranczouské politiky, a naopak by dále marginalizovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.