Co by o BBC napsal Miloš Macourek? A o České televizi?

KOMENTÁŘ

Co by o BBC napsal Miloš Macourek? A o České televizi?
Pokud šéf Rady BBC Samir Shah prohlásí, že „účelem úpravy záběru bylo předat poselství projevu prezidenta Trumpa tak, aby publikum Panoramy lépe pochopilo, jak byl jeho projev přijat Trumpovými příznivci a co se v té době dělo na místě,“ nemá divák s aspoň zbytkovým množstvím sebeúcty jinou možnost než se stát neplatičem, píše Tereza Viry. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Viry
Sdílet:

Hlavní zprávy

Obdarovaná generace

KOMENTÁŘ

Sněmovní volby přinesly také určité omlazení v českém parlamentě, nově v něm zasedla skupina velice mladých poslanců a (především) poslankyň. Jako o jejich ...

00:08

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Miloš Macourek napsal pohádku o holčičce, které se nic nelíbilo. Ani mrkev ve špajzu, ani šaty s puntíky, ani zubní kartáček, a dokonce ani její maminka. A protože se jí nic z toho nelíbilo, vzala gumu a vygumovala to. Vygumovala ze světa mrkev, šaty, kartáček i maminku. Vedení BBC sice Miloše Macourka ke své vlastní škodě nečetlo, ale se světem zachází, jako by v zrovna této konkrétní pohádce leželo od rána do večera.

 

Pokus o Trumpovu eliminaci sestříháním videa, ale i manipulativní zacházení s dalšími nejednoznačnými tématy (jak stanice proškolila své redaktory ohledně klimatu a zakázala jim zvát do pořadů oponenty člověkem způsobeného globálního oteplování, píše v aktuálním Echu Daniel Kaiser), to přece není nic jiného než dětinský pokus jaksi „progumovat“, zjednodušit svět k nějaké verzi pohádky, kde je všechno růžové, všichni se všemi souhlasí a žijí šťastně až navěky, protože dítě nezvládne nejednoznačnost a protichůdnost reality.

Infantilizaci dospělých se toto Echo také věnuje, v kauze BBC se tento odpudivý fenomén vyvalil také v neschopnosti převzít odpovědnost, neochotě se omluvit. Pokud šéf Rady BBC Samir Shah prohlásí, že „účelem úpravy záběru bylo předat poselství projevu prezidenta Trumpa tak, aby publikum Panoramy lépe pochopilo, jak byl jeho projev přijat Trumpovými příznivci a co se v té době dělo na místě,“ nemá divák s aspoň zbytkovým množstvím sebeúcty jinou možnost než se stát neplatičem. Není normální živit někoho, kdo vás zjevně pokládá za slabomyslné.

Omluvou není ani vyjádření, že „zatímco BBC upřímně lituje způsobu, jakým byl videozáznam upraven, důrazně nesouhlasíme s tím, že by existoval základ pro žalobu z pomluvy“. Na tom není upřímný ani středník. Instituce se chová jako osmiletý fakan, který se poté, co na něj něco prasklo, zbaběle ohání oním zdánlivě neutrálním „ono se“ („videozáznam byl upraven“), hlavně aby nemusel nést následky.

Rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství („byly učiněny chyby“) nestačí. Už loni se počet plátců televizního poplatku snížil o 300 tisíc, na vyčíslení aktuálních škod je ještě brzo, ale k bojkotu financování stanice hbitě vybídl Nigel Farage slovy: „Kdy je dost dost?“, což v angličtině vyzní tedy o poznání lépe. Naznačil tím, že aktuální extempore bývalého etalona globální žurnalistiky je možná tou poslední kapkou v celé dlouhé řadě kapek. Nebo není?

BBC se otřásá v základech, ale ani to nestačí, její vedení ani teď nechápe, že ztratili kompas, že totálně sešli z cesty, když místo aby poctivě naplňovali jednoduché (ne banální) poslání informovat širokou veřejnost o tom, co se děje, začali své diváky převychovávat.

Což je jev samozřejmě známý i z českého prostředí. Česká televize se nejen v souvislosti s BBC rozhodně za nos nechytla. Reálným testem její důvěryhodnosti by bylo zrušení poplatků, nebo aspoň daně z mobilu. Není normální živit někoho, kdo vás pokládá za nepřátele a kdo vás chce vygumovat, protože se na něčem neshodnete. Pokud média udržují status quo, místo aby hledala pravdu i za tu cenu, že se jim vlastní obraz světa rozsype na prvočinitele, končí, což je vhodné zdůraznit právě na pozadí 17. listopadu.

Pak ovšem nastává problém, co dál. Holčička z Macourkovy pohádky si po svévolné destrukci svého nevyhovujícího, nedokonalého, trochu holt ošklivého světa chtěla nakreslit své vlastní, lepší verze mrkve, šatů, kartáčku a maminky. Jenomže zjistila, že to neumí ani tak dobře, aby to bylo takové jako předtím. Že všechno, co namalovala, bylo jenom horší.

 

×

Podobné články