Záhada původu Kryštofa Kolumba. Dokument slibuje odhalení, které „přepíše dějiny“

ZÁHADA KOLEM MOŘEPLAVCE

Záhada původu Kryštofa Kolumba. Dokument slibuje odhalení, které „přepíše dějiny“
Katedrála v jihošpanělské Seville, kde jsou ostatky "objevitele Ameriky" uloženy. Foto: Shutterstock
1
Panorama
Sdílet:

Ostatky "objevitele Ameriky" Kryštofa Kolumba pohřbené v katedrále v jihošpanělské Seville patří skutečně tomuto slavnému mořeplavci, oznámil tento týden tým vědců z univerzity v Granadě. Dnes večer má španělská veřejnoprávní televize odvysílat dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ.

Původ Kolumba totiž zůstává stále záhadou. Pětadvacet možných původů, osm finalistů, ale pravdivý je jen jeden, uvedla televize RTVE v upoutávce na dnešní dokument nazvaný Colón ADN. Su verdadero origen (Kolumbus DNA. Jeho pravý původ). Ten slovy svého režiséra Regise Franciska Lópeze "přepíše historii". Ke Kolumbovi se hlásí různé španělské regiony, Itálie, Švédsko, Portugalsko či Norsko. Nejčastěji uváděná teorie říká, že se narodil v italském Janově.

Španělsko dnes zároveň slaví státní svátek, jímž si připomíná výročí z roku 1492, kdy tento mořeplavec ve službách španělské monarchie "objevil Ameriku". Tým vědců z granadské univerzity po vedením Josého Antonia Lorenteho toznámil, že nové zkoumání ostatků pomocí pokročilých technologií díky srovnání DNA potvrdilo s "prakticky absolutní jistotou", že ostatky patří Kolumbovi. Lorente dodal, že se tak potvrdil jeho dřívější závěr z roku 2005. Jeho tým porovnával DNA z ostatků v Seville a z ostatků Kolumbova bratra Diega a jeho syna Hernanda.

Kolumbus zemřel ve španělském městě Valladolid v roce 1506. V roce 1523 byly jeho ostatky přemístěny na ostrov Hispaniola, na němž jsou dnes Dominikánská republika a Haiti a kde si Kolumbus přál být pohřben. Z tamní katedrály v Santo Domingu ale byly převezeny v roce 1793, kdy ostrov získala Francie, a dostaly se do Havany. Když v roce 1898 Španělsko ve válce s USA o Kubu přišlo, byly Kolumbovy ostatky převezeny do španělské Sevilly.

Na svou nejslavnější výpravu vyplul Kolumbus ve službách španělské monarchie 3. srpna 1492 a jeho cílem bylo najít novou cestu do Asie. S přesvědčením, že takovou cestu objevil, v roce 1506 zemřel. Přitom už před jeho smrtí koloval po Evropě Spis o Novém světě od Ameriga Vespucciho.

Španělsku přinesl Kolumbus bohatství a moc, ale domorodým obyvatelům zkázu. Ač přesné statistiky neexistují, uvádí se, že v 16. století vymřelo přes polovinu domorodých obyvatel. Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.

Kolumbus bývá označován za objevitele Ameriky. Daleko dříve než on však dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu. Až rok 1492 je ale považován za "rok objevení Ameriky", po němž následovala evropská kolonizace nového kontinentu.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články