„Začala obchodní válka, vracíme se o sto let zpět“. Trumpova cla podle ekonomů zabolí i Česko

Dnešní zavedení amerických cel znamená zahájení obchodní války mezi USA a zbytkem světa, shodují se ekonomové. Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací. Cla ve výši těch nyní zavedených byla naposledy v 30. letech minulého století. Důsledky vypuknutí obchodní války jsou pro světovou, potažmo českou ekonomiku, jednoznačně negativní, varují experti.

Spojené státy dnes zavedly cla 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí deset až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).

"Dneškem začala nová obchodní válka. Čím dále zajde, tím větší přinese hospodářské škody pro všechny, zejména však zasáhne malé otevřené ekonomiky, jako je Česko," říká analytik Deloitte David Marek. "Evropa se musí připravit na brzké opatření USA vůči jejímu vývozu, neboť zavádět cla jen vůči sousedům, tedy Kanadě a Mexiku, moc nedává ekonomický smysl," doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň věří, že akce USA nestrhne lavinu vzájemného zavádění cel mezi demokratickými zeměmi či bloky.

Americký prezident Donald Trump skutečně necelý týden před dnešním oznámením zopakoval hrozbu zavedení cel i na dovoz z EU. Evropská unie podle jeho vyjádření vznikla proto, aby "Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat".

"Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými," varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Analytik společnosti Capital Economics Nicholas Farr k tomu dodal, že pětadvacetiprocentní clo na dovoz zboží z EU do Spojených států by růst HDP ve střední Evropě, včetně Česka v průměru snížilo o neplánovaného půl procenta. To by se negativně odrazilo i na inflaci, tedy na opětovném růstu spotřebitelských cen, který jsme naposledy zažili v roce 2022 v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

Dnes zveřejněná zpráva OECD zatím, ještě před případným zavedením cel, předvídá, že český hospodářský růst letos zrychlí na 2,4 procenta po loňském jednom procentu. V příštím roce má HDP vzrůst o 2,5 procenta. Zpráva také předpokládá další slábnutí inflace, která by letos měla činit v průměru 2,3 procenta a příští rok dosáhnout dvouprocentního cíle České národní banky.

Problém české ekonomiky podle vyjádření společnosti S&P Global nesouvisí primárně s obchodním vztahem vůči Spojeným státům, její růstové vyhlídky zřejmě utrpí především přes německý automobilový sektor, zasažený už teď krizí.

V pondělí americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social rovněž oznámil zavedení cel na dovoz zemědělských produktů do Spojených států od 2. dubna, které by rovněž dolehlo na český agrární sektor. "Pokud významní producenti jako Francie nebo Polsko ztratí exportní trh v USA a nenajdou nová odbytiště mimo EU, vznikne na vnitřním trhu přetlak nabídky," podotkl v této souvislosti předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zároveň ale nechtěl podrobněji komentovat dopady, dokud není jasná výše cel a na jaké potraviny by se cla vztahovala.

Analytik Cyrrusu Vít Hradil v reakci na dnes zavedená cla ještě uvedl, že vše bude nakonec záležet na dalším vývoji, tedy na reakcích ostatních zemích a také dalších krocích amerického prezidenta. Podle něj se ale intenzita obchodních bariér a protekcionistických opatření bude zřejmě vracet zhruba o jedno století zpátky v čase, tedy zhruba do třicátých let dvacátého století, dodal Hradil. Od té doby byly takové bariéry celosvětově naopak odbourávány v přesvědčení, že všechny zúčastněné poškozují a je lepší je nepoužívat, poznamenal.

Trumpova cla ve svém důsledku dopadnou i na peněženky amerických občanů vyššími cenami, v průměru tak lidé ztratí 1,7 procenta svých příjmů, uvedl člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek. Doplnil, že Trumpova cla přinášejí také největší zvýšení daní za několik dekád. Větší daňové nárůsty se schvalovaly prakticky jen kvůli financování válek a válečných dluhů, podotkl.