Čekání na Grolicha, čekání na porážku

KOMENTÁŘ

Čekání na Grolicha, čekání na porážku
Příští víkend budeme znát jméno nového předsedy lidové strany. Všichni si přejí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha... Foto: Wikipedie
1
Komentáře
Bohumil Pečinka
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Příští víkend budeme znát jméno nového předsedy lidové strany. Všichni si přejí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Ten však v příštích sněmovních volbách očekává porážku, takže si chce počkat a pak se rozhodnout, zda má smysl něco zachraňovat, nebo založit něco úplně nového. Většinový lidovecký postoj – čekání na Grolicha – je tak ve skutečnosti čekáním na budoucí porážku. Ale přijde po ní Grolich vůbec?

Nejsilnější jihomoravská krajská organizace nominovala na předsedu strany ministra zemědělství Marka Výborného a k tomu mu jako prvního místopředsedu nadiktovala Petra Hladíka. Připomíná to situaci z komunistického řeznictví, kdy si člověk k libovému masu musel povinně vzít kus flaksy. A co na to současný předseda Marian Jurečka? Jeho pozice je opravdu nevděčná.

 

Ve zkratce by se dalo říct, že si ho víc cení lidé než lidovci. Jinak řečeno, víc voliči KDU-ČSL než členové. Ti ovšem zase volí, jak víme, předsedu. Jurečka se v posledních letech uklidnil, manažersky patří k nejlepším ministrům Fialovy vlády (digitalizace MPSV, prorodičovská opatření, vyjednávání s nátlakovými skupinami), ale nohy mu podlamují průzkumy veřejného mínění. I kdybychom vyšli z teorie, že lidová strana je oproti volebním výsledkům v průzkumech dlouhodobě podhodnocována, což má racionální základ, stále mu voličská podpora kolem 3–4 procent moc nepomáhá.

KDU-ČSL dneška je složitá struktura, která má voličské základny jen v některých krajích a v nich jen v některých okresech. Je to ten typ strany, který se v politologických učebnicích označuje je termínem doplňková strana. Rysem těchto stran je, že musejí jít před nadregionálními volbami do koalic s celostátně rozprostraněnými stranami. To chtěla KDU-ČSL už v roce 2017 s hnutím STAN, ale nakonec z toho nic nebylo.

V roce 2021 už podepsala předvolební spolupráci s ODS a TOP 09 v rámci SPOLU – a bylo z toho 23 poslanců, nejvíc v polistopadové historii. Tento výsledek jde jednoznačně za Marianem Jurečkou, přestože krátce po prvním zvolení předsedou (jaro 2020) tomu nebyl nakloněn a koalici se SPOLU dojednával jeho dnešní rival Marek Výborný.

Ten před pár dny odeslal spolustraníkům dopis, v němž slibuje zavést do KDU-ČSL větší disciplínu, nevyžívat se v kulturních válkách a budovat koalici SPOLU. Jsou to sice mírné reformy v mezích zákona, ale v atmosféře čekání na Grolicha to najde své posluchače. Výborného konkurent Jurečka sice ještě neřekl své poslední slovo, ale kdyby byl sjezd tento víkend, zvítězil by Výborný v poměru 6:4.

Co však žádný z potenciálních předsedů nemůže přehlédnout, je situace na ministerstvu životního prostředí. Kandidát na prvního místopředsedu Petr Hladík se rozhodl, že z KDU-ČSL v oblasti životního prostředí udělá radikálně zelenou stranu. Každý druhý jeho návrh systematicky zachází dál, než požadují evropské směrnice. Hladík měl v době svého angažmá na brněnském magistrátu pověst přítele šíbrů. Dnes se stylizuje do role revolucionáře, který chce změnit „starý podlý svět“. Je to ten typ člověka, který časem zavede i povolenky na domácí sex s odůvodněním, že při jeho provozování vznikají nepředvídatelné tepelné výboje.

Sestry a bratři na sjezdu by si možná mohli říct, jaké společenské zájmy chtějí reprezentovat. To je důležitější než to, jestli bude zvolen Výborný nebo Jurečka. Stejně všichni příští rok čekají na Grolicha, který nakonec nemusí přijít.

×

Podobné články