Stavidla se otevřela. Politici před volbami sypou peníze na všech frontách

V době, kdy Česká republika zápasí s rekordním rozpočtovým schodkem a následky zářijových povodní, se rozhodnutí vlády Petra Fialy o navyšování platů politiků či manželky prezidenta stává předmětem intenzivních debat a sporů. Vláda svůj krok obhajuje jako nutnou reakci na rozhodnutí Ústavního soudu a jako nástroj k udržení klidu ve veřejném sektoru. Kritici však varují před nevhodným načasováním a upozorňují na možné negativní dopady na státní finance.

Navýšení platů politiků jako „nezbytné rozhodnutí“

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh na růst platů vrcholných politiků v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo stávající zákonný koeficient pro výpočet platů. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je vládní zákon reakcí na toto rozhodnutí a jinak by prý platy politiků zůstaly na stejné úrovni. „Je to reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Kdyby Ústavní soud takto nerozhodl, tak jsme ten zákon nijak neupravovali,“ prohlásil Stanjura.

Pokud návrh projde, například plat poslance by mohl vzrůst zhruba o 14 000 korun na 116 400 korun měsíčně. Plat prezidenta republiky by pak mohl vzrůst o 46 800 korun na 388 000 korun měsíčně, což vyvolává otázky, zda jsou tyto kroky opodstatněné.

Kritika od opozice a veřejnosti: „Nejhorší možné načasování“

Proti zvýšení platů se ozývají kritické hlasy jak z řad opozice, tak z odborných kruhů a veřejnosti. „Na zvýšení platů politiků není nikdy vhodný čas. Ale jsou časy méně a více nevhodné. A úplně nejméně vhodný čas je pár dní po povodních a rok před volbami,“ nechal se slyšet exministr financí Miroslav Kalousek.

Alena Schillerová, bývalá ministryně financí za hnutí ANO, obvinila vládu z pokrytectví. „Vládní politici si chtějí navýšit platy o 14 procent. O to pikantnější je, že rozpočet s tímto navýšením počítal už v době, kdy vláda tvrdila, že nejsou peníze na navýšení státních zaměstnanců jako jsou třeba učitelé. Jako na potvoru svoje navýšení platů vypustili po volbách, stejně jako valorizaci důchodů, pamatujete?“ prohlásila.

Kontroverze kolem náhrad pro první dámu

Další kontroverzí, která budí pozornost, je návrh na zavedení měsíčních náhrad pro manželku nebo partnera prezidenta. Tato náhrada by podle návrhu činila 30 procent víceúčelové paušální náhrady, kterou pobírá prezident, což by v příštím roce znamenalo částku 108 300 korun měsíčně. Vzhledem k současné ekonomické situaci to však vyvolalo ostrou kritiku.

Prezident Petr Pavel se brání tím, že nepožadoval nové peníze pro svou manželku, ale pouze přerozdělení stávajících prostředků. „Nikdy jsem nežádal navýšení finančních prostředků, naopak můj návrh zněl, aby část mých náhrad byla snížena a převedena na moji manželku tak, aby mohla plnohodnotně vykonávat svoji práci a nebyla závislá na manželovi,“ uvedl Pavel.

Pražský hrad ale po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet. Více jsme psali zde.

„Férový kompromis“ nebo zátěž pro rozpočet?

Nakonec snad aktuálně nejméně nejmenším problémem je dohoda vlády s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců. Podle dohody se platy zaměstnanců v platových skupinách jedna až čtyři zvýší o 1 400 korun měsíčně, což představuje růst až o 11,5 procenta.

Předseda ČMKOS Josef Středula přivítal tuto dohodu, i když vyjádřil zklamání nad tím, že zatímco státní zaměstnanci získají skromné navýšení, platy politiků porostou výrazně více. „Proč navrhovatelům nestačí to, co dali svým zaměstnancům? Někteří si totiž přidají tolik, že to mnozí zaměstnanci státu nemají ani jako měsíční tarifní plat,“ kritizoval Středula.

Národní rozpočtová rada (NRR) upozornila na negativní dopady vládních kroků na veřejné finance a požaduje doplnění zdrojů financování. „Národní rozpočtová rada upozorňuje, že návrh zákona znamená faktické navýšení platů dotčených představitelů,“ uvádí rada ve své zprávě. Podle jejích odhadů by navýšení platů soudců například znamenalo náklad 813 milionů korun ročně navíc.

Rada kritizuje, že v předložených materiálech není jasné, odkud by tyto prostředky měly pocházet, a upozorňuje, že bez jasného plánu financování může navýšení přispět k dalšímu zadlužování státu. „Není obsaženo v návrhu státního rozpočtu na rok 2025, jak budou tyto výdaje pokryty. NRR požaduje doplnit zdroj financování této úpravy,“ píše rada.

Rozdíly v rámci vládní koalice a reakce ekonomů

I v rámci vládní koalice vyvolalo rozhodnutí o navyšování platů rozdílné reakce. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová varovala před nezodpovědným postupem. „TOP 09 vždy byla a bude zastáncem finanční odpovědnosti a udržitelné rozpočtové politiky. Je důležité si uvědomit, že hlavním motorem naší ekonomiky je soukromý sektor, který ze svých daní financuje stát a jeho služby. Bohužel tento pravicový přístup nesdílejí všichni naši koaliční partneři,“ uvedla pro Echo24.

Ekonomové upozorňují na riziko, že bez strukturálních reforem a přehodnocení veřejných výdajů může docházet k dalšímu zadlužování státu. „Pokračující růst platů bez hlubších reforem může přispět k dalšímu zadlužování státu,“ míní Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti Roklen.

Nedávná analýza IDEA CERGE odhaluje, že veřejný sektor v České republice zaměstnává téměř půl milionu lidí, a pokud se přidají zaměstnanci širšího veřejného sektoru, jako jsou zdravotnictví a vysoké školy, toto číslo se zvyšuje na milion. „Veřejný sektor je mimořádně nákladný a zaměstnává velké množství pracovníků. Navzdory všeobecnému mínění není prostor pro výrazné úspory tak velký, jak si někteří politici představují,“ konstatuje zpráva.