Průměrná mzda v Česku vzrostla na 49 400 Kč. Dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční mzdový růst tak zvýšil tempo, naposledy takto mzdová úroveň stoupla v 1. čtvrtletí 2024, poté byly hodnoty slabší, v 1. čtvrtletí letošního roku byl růst jen o 6,6 procenta," uvedli statistici. Doplnili, že i reálný růst dosáhl nejlepšího výsledku od loňského prvního čtvrtletí, tehdy mzda reálně vzrostla o 5,6 procenta.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl meziročně o 7,2 procenta na 41 115 korun. U mužů dosáhl 44 465 korun, u žen byl 37 935 korun.

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák uvedl, že ze současného růstu mezd těží spíš vysokopříjmoví zaměstnanci. Průměrná mzda totiž rostla rychleji než mediánová, která se zvýšila o 7,2 procenta. "Tento trend trvá až na výjimku, 3. čtvrtletí 2024, od začátku roku 2024. Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší," uvedl Novák.

"Reálná kupní síla průměrné mzdy v hrubém vyjádření sice aktuálně zhruba odpovídá druhému čtvrtletí roku 2019, tedy období před dlouhými šesti lety, nicméně nesmíme zapomínat, že v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy, a tedy i snížení efektivního zdanění příjmů ze zaměstnání. Pokud bychom se zaměřili na čistou mzdu, pak ta úroveň z roku 2019 již dávno překonala a nejnověji se dostala zhruba na úroveň konce roku 2020, tedy na historický rekord," uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

I přes rychlý růst mezd zůstává řada zaměstnanců s výší své odměny nespokojená, podotkl generální ředitel společnosti Up benefity Stéphane Nicoletti. "Naše data z letošního června ukazují, že jen 13 procent zaměstnanců v Česku považuje mzdové ohodnocení u svého zaměstnavatele za výborné. Zbylí zaměstnanci vidí v odměňování rezervy a nejčastěji hodnotí mzdy známkou 3, tedy jako průměrné," uzavřel.

Nejvyšší mzdy měli ve druhém čtvrtletí zaměstnanci ve dvou tradičních odvětvích - v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na téměř 87 500 korun, a v peněžnictví a pojišťovnictví se zhruba 84 700 korunami. Třetí příčku držela s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou kolem 69 600 korun a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s 63 200 korunami.

Naopak nejnižší mzdy zůstaly v ubytování, stravování a pohostinství, kde nepřesáhla ani třicetitisícovou hranici, dosáhla 29 270 korun. Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou kolem 35 300 korun.