Co se stane, když stát nemá rozpočet. Provizorium není kolaps, ale přívody peněz se stopnou

Česká republika vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) počítá s tím, že návrh státního rozpočtu na příští rok projedná až 19. ledna, potvrdil premiér po úterním jednání kabinetu. Rozpočet připravený předchozí vládou Petra Fialy (ODS), který počítal se schodkem 286 miliard korun, koalice ANO, SPD a Motoristů už dříve odmítla, což automaticky znamená, že stát začne rok bez schváleného rozpočtu.

„Návrh státního rozpočtu by měla vláda projednat 19. ledna,“ uvedl premiér Babiš. Do té doby bude hospodaření státu podléhat režimu rozpočtového provizoria, které výrazně omezuje možnost vlády rozhodovat o výdajích a zahajovat nové projekty.

Ministerstva hlásí své potřeby, Schillerová podepsala provizorium

Úterního jednání kabinetu se zúčastnili ředitelé jednotlivých ministerstev odpovědní za rozpočty. V následujících dnech budou podle premiéra i ministryně financí Aleny Schillerové jednat přímo s ministerstvem financí o svých požadavcích. Ty se mají týkat především mandatorních výdajů, spolufinancování evropských fondů a rozestavěných či plánovaných staveb.

Schillerová zároveň potvrdila, že již podepsala rozhodnutí o rozpočtovém provizoriu, které vstoupí v platnost od 1. ledna. Ministerstva zároveň vyzvala k hledání provozních úspor. „Každý resort musí v detailu říct, co nutně potřebuje a kde je možné šetřit,“ uvedla. Jaký schodek nakonec navrhne, zatím neupřesnila.

Limity zákona a otázka výjimek

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti by maximální povolený deficit měl v příštím roce činit 237 miliard korun. Už návrh Fialovy vlády však tento limit překračoval, a to s využitím zákonných výjimek – konkrétně u výdajů na obranu nad dvě procenta HDP a u půjčky související s výstavbou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Není zatím jasné, zda a v jakém rozsahu bude chtít nový kabinet tyto výjimky znovu využít, případně schodek dál navýšit.

Jak rozpočtové provizorium funguje

Rozpočtové provizorium nastává v okamžiku, kdy Poslanecká sněmovna neschválí zákon o státním rozpočtu do 1. ledna daného roku. Stát se pak řídí posledním schváleným rozpočtem, přičemž jednotlivé kapitoly mohou každý měsíc čerpat maximálně jednu dvanáctinu ročních výdajů předchozího roku.

V praxi to znamená, že stát dál vyplácí mzdy, důchody, sociální dávky nebo splátky dluhu, ale je výrazně omezen v nových investicích, uzavírání nových smluv či rozjezdu nových programů. Ministerstva mohou financovat pouze nejnutnější a již běžící výdaje, což při delším trvání provizoria může zpomalit investiční aktivitu státu, zejména v dopravě nebo u větších infrastrukturních projektů.

Provizorium končí ve chvíli, kdy nový zákon o státním rozpočtu nabude účinnosti.

Čtvrté provizorium v historii ČR

Česká republika bude podle rozpočtového provizoria hospodařit počtvrté ve své samostatné historii. Naposledy se tak stalo na začátku roku 2022, kdy vláda Petra Fialy odmítla návrh rozpočtu připravený předchozím kabinetem Andreje Babiše a připravila vlastní. Provizorium tehdy trvalo zhruba dva a půl měsíce, do března.

Poprvé se Česko do provizoria dostalo v roce 1999 za menšinové vlády Miloše Zemana, podruhé pak v roce 2000, kdy rozpočet prošel až v březnu díky opoziční smlouvě s ODS. Zkušenost s provizorním hospodařením má i Československo, například v roce 1990 po pádu komunistického režimu.

Krátce zvládnutelné, dlouhodobě problém

Podle odborníků krátkodobé rozpočtové provizorium samo o sobě nepředstavuje zásadní ekonomický problém. Pokud by se však protáhlo na několik měsíců, mohlo by vést k odkládání investic, zpoždění projektů financovaných z EU a zvýšené nejistotě pro státní instituce i jejich dodavatele.

Klíčovým testem pro novou vládu tak bude, zda dokáže dohodnout finální podobu rozpočtu rychle, nebo zda se provizorium stane delším a politicky citlivějším tématem prvních měsíců jejího vládnutí.