Nezaměstnanost přes 5 %: rychle přibývá lidí dlouhodobě bez práce

Registrovaná nezaměstnanost v lednu letošního roku podstatně rostla a překonala pětiprocentní hranici. Za nárůst mohou podle analytiků think-tanku IDEA jak sezonní efekty, tak i změny podpory v nezaměstnanosti platné od letošního 1. ledna. Další experti poukazují i na strukturální proměnu trhu práce. Místo si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 378 547 lidí, zhruba o 24 230 více než předchozí měsíc. Volných pozic v nabídce ubylo zhruba o 990 na 86 431. Experti poukazují na to, že v lednu 2019 byla nezaměstnanost o skoro dva procentní body nižší, rychlým tempem roste dlouhodobá nezaměstnanost.

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna. Analytici Jakub Grossmann a Daniel Münich poukazují na to, že rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl výrazně vyšší než v lednech posledních let. Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v Evropské unii.

Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci ledna 2026 se oproti před-covidovému lednu 2019 zvýšil o 1,9 procentního bodu (p.b.). U mužů šlo o 1,6 p.b., větší nárůst je pak u žen o 2,1 p.b. Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži ženami se díky sezónním efektům v posledních měsících snížil.

„Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Dlouhodobá nezaměstnanost od ledna 2025 roste vysokým tempem a vrací se k úrovním roku 2017,“ uvádí experti s tím, že nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni úředníky a pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou řídící pracovníci a specialisté.

„Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u žen,“ ukazuje dále analýza s tím, že výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy.

Během prvních tří měsíců nezaměstnanosti byla pravděpodobnost jejího ukončení výrazně nižší než před nástupem pandemie covid-19. Znatelně poklesla pravděpodobnosti ukončování nezaměstnanosti 4–6 měsíce po jejím začátku. Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,3 p.b.), Karlovarský (+3,2 p.b.) a Liberecký (+2.8 p.b.).

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v komentáři zaslaném redakci uvedl, že zvýšení nezaměstnanosti je spíše strukturální záležitost. „Dalších asi 22 tisíc osob, o které se zvýšil počet uchazečů o práci, má tedy na svědomí strukturální změna na trhu práce. Jde o setrvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu, který trvá již několik let. Částečně absorbuje klesají zaměstnanost v průmyslu poptávka po práci v sektoru služeb. Část ovšem zůstává ve statistice nezaměstnanosti,“ uvedl Marek.

Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila letošní leden vyniká, když nezaměstnanost oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,35 procentního bodu, což je nebývale vysoké číslo. „Částečně to patrně lze vysvětlit strategickým uvažováním uchazečů, kteří chtěli využít výhodnějších podmínek podpory a vědomě se nepřihlásili v prosinci a raději vyčkali na leden, kdy nové podmínky začaly platit,“ uvedl Hradil v komentáři zaslaném redakci.

„Částečně ovšem téměř jistě jde i o signál, že český pracovní trh zůstává v mírném útlumu kvůli slabé dynamice průmyslového sektoru. Ten již několik let trpí nedostatečnou poptávkou, primárně z Německa, a v důsledku omezuje náborovou aktivitu. Na skokové oživení to v průmyslu nevypadá ani v letošním roce, zároveň se ovšem situace ani nemá tendenci zhoršovat. Po loňských 4,4 procentech tak letos čekáme jen mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,6 procenta,“ dodal Hradil.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek uvedl, že nezaměstnanost fakticky roste už více než dva roky. „Důvod je stále stejný, a tím je optimalizace zaměstnanosti především v průmyslových firmách čelící rostoucí konkurenci na domácím i zahraničním trhu. Firmy se snaží lépe řídit náklady a rovněž investují do řešení méně náročných na lidskou práci, pokud to jde,“ poukázal Dufek s tím, že problém mají především méně kvalifikovaní zaměstnanci, přibývá nicméně i lidí bez práce v nejmladších kategoriích a rovněž lidí se změněnou pracovní schopností.