Okamura drží rekord v řečnění. Nově má mít jako šéf sněmovny výjimku z omezení

Poslanci přerušili v úterý večer úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí, ke změnám jednacího řádu se vrátí poté, co skončí projednávání pevně zařazeného bodu – návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Novela si klade za cíl omezit řečníky při navrhování změn programu schůze (mimo konkrétní bod) a dát sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh (tedy v rámci bodu). Nově by se ale mezi výčtem lidí, které nelze omezit, měl objevit předseda Poslanecké sněmovny. Tím je v současnosti šéf SPD Tomio Okamura, který v minulém období pokořil co do délky projevu i někdejšího kubánského vůdce Fidela Castra.

Úprava z pera zástupců vládního tábora a opoziční ODS by zařadila předsedu na roveň prezidenta či členů kabinetu, kterým výsadu, že jejich projev nemůže být omezen, přiznává již současné znění zákona. „Touto novelou bude do této skupiny včleněna také osoba předsedy Poslanecké sněmovny. Ten není vysloveně uveden v Ústavě ČR, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná protokolárně o třetího nejvyššího ústavního činitele, tak má svou logiku – byť ty argumenty nejsou ústavní –, že i předseda sněmovny nebude mít omezený čas na své vystoupení,“ sdělil na začátku projednávání bodu poslanec a předkladatel návrhu Radek Vondráček (ANO), někdejší předseda dolní parlamentní komory.

Na to ostře reagovala šéfka pirátského klubu Olga Richterová. „Předseda hnutí SPD Okamura stanovil nový pofidérní rekord. Bez přestávky obstruoval proti návrhu na umožnění volby poštou pro Čechy v zahraničí, a to projevem trvajícím bez 16 minut 11 hodin v kuse. A tenhle rekord má být důvodem, proč panu Tomio Okamurovi dát bezdůvodně neomezené přednostní právo v novém návrhu jednacího řádu od vlády Andreje Babiše?“ tázala se poslankyně na plénu. „Ústava tohle nežádá. Ústava výslovně jmenuje, kdo má mít právo vystoupit kdykoliv bez omezování,“ doplnila s tím, že jde „asi o poděkování za ty obstrukce, které v minulosti dotáhl k naprosté dokonalosti“.

Válek: Okamura je český rekordman

Na tuto konkrétní část návrhu reagovala i poslankyně Barbora Urbanová (STAN). „Ani to nemám tolik spojené s tím, že tím předsedou Sněmovny je zrovna teď Tomio Okamura, který se bohužel stal symbolem těch velkých obstrukcí díky tomu svému rekordnímu vystoupení. Spíš si říkám, že možná bychom neměli nechávat předsedovi sněmovny právě tohle právo. Vlastně nevidím důvod, proč by jej měl mít,“ uvedla na plénu.

Reagoval i poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Pokud se podíváme na jednání od roku 1998, tak suverénním rekordmanem je Tomio Okamura, v minulém období hovořil celkem 9 dnů a 16 hodin.“ Dřív než před rok, kdy Češi slavili zlaté Nagano, se Válek dle svých slov nedostal. „Někteří jednotlivci bez ohledu na to, jakou mají funkci, mají tendenci mluvit dlouze, nepřetržitě, ne vždy koherentně a k věci,“ shrnul Válek.

„Ano, je pravda, že ty naše obstrukce byly, že tady ti lidé byli a něco říkali na mikrofon,“ reagoval poslanec a nynější místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Podle něj však v minulém období museli řečnit, protože nemohli obstruovat skrze pauzy, jak to dělá dle Nachera současná opozice. „My, protože nás je v klubu 80 poslanců, tak máme 2 hodiny na pauzu úplně stejně, jako když vás je 80, ale máte pět klubů, takže dáte v pauzách dohromady 10 hodin při stejném počtu poslanců. Rozumíme si? Takže pak tu situaci prostě každý klub řeší odlišně,“ doplnil Nacher. Sněmovní zvyklostí je, že každý klub má maximálně 2 hodiny na poradní přestávku, přičemž je jedno, jestli ji využije najednou, či po částech v menších časových úsecích.

Hebrejština či zpěv

Na debatu nereagoval nikdo z poslanců SPD, nicméně vhozenou rukavici zdvihl předseda Svobodných Libor Vondráček, který byl na kandidátce hnutí zvolen. „Vybavím si, že i ze strany TOP 09 tady svého času byla velice zajímavá vystoupení, klidně si můžeme vzpomenout na projevy v hebrejštině pana poslance Daniela Korteho nebo jeho zpívání při hlasování,“ vmetl Vondráček exministru Válkovi dění z roku 2012.

Vondráček pak Válkovi vyčetl, že nemá přemýšlet o konkrétních jménech platných pro toto období, ale uvažovat pouze o funkcích. „Když to budeme personifikovat a když budeme říkat, že ten mluvil takhle dlouho a jiný zas takto dlouho, tak se v té debatě nikam neposuneme,“ zakončil. Následně se poslanecká debata stočila k nesouvisejícím tématům, kdy si zákonodárci vyměňovali názory například na klimatickou změnu a na akcelerační zóny pro výstavbu větrných elektráren.

O změnách sněmovních pravidel pro účelnější poslanecká jednání se mluví několik volebních období. V minulém období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera.

Čeho se tedy změny skutečně dotknou? Navrhované změny obecně reagují na to, co jsme zažívali v minulém období, tedy akcentují, že před ukončením rozpravy by měli vystoupit všichni přihlášení. K nenaplnění tohoto požadavku by mělo docházet jen ve zcela ojedinělých situacích, které zákonodárci teprve upřesní. K tomu, aby stihli vystoupit všichni přihlášení v rozumném čase, má pomoci to, že si poslanci odhlasují omezení svého vystupování, přičemž omezení by se nově týkalo i přednostních práv a taktéž vystoupení poslanců pověřených přednesením stanovisek klubu. Byť omezení si mohou odhlasovat již v současnosti, tito řečníci v rámci něj dosud limitováni nebyli.

Nově by šlo u přednostních řečníků při jejich prvním vystoupení o 30 minut, při dalším vystoupení by byli omezeni již stejným způsobem, jako běžní poslanci. Dle nynějších pravidel nelze zkrátit dobu více než na dvě vystoupení po 10 minutách. Plénum by mohlo podle novely také omezit počet vystoupení poslanců prostřednictvím krátkých – faktických – poznámek, které mohou trvat nejvýše dvě minuty, to je novinkou. Zrušila by se navíc možnost odpovědi, tedy vršení faktických za sebou a vedení tzv. paralelní diskuze. Novela jednacího řádu by také prodloužila dobu pro závěrečná schvalování návrhů zákonů. Zákony vrácené Senátem a prezidentem by sněmovna mohla projednávat také na mimořádných schůzích.