Konec řečnění ve sněmovně. Bude však i koncem glosování? Koalice chce změny rychle

Na schůzce v minulém týdnu dostaly všechny poslanecké kluby čas do tohoto pátku, aby posílaly připomínky k představeným změnám jednacího řádu. Byť se poslanci shodují, že úpravy celkově míří k racionalizaci sněmovní debaty, která byla v minulém období velkou mírou obstrukcí až destruována, objevily se i některé sporné body. Co bude opozice, která přistoupila na účinnost již od tohoto volebního období, pravděpodobně chtít upravit? Boj se vede mimo jiné o velmi starou metodu využívanou ke glosování – faktickou poznámku. A jak to bude s pevným hlasováním?

Že je potřeba s jednacím řádem něco dělat, se shodnou všechny subjekty napříč politickým spektrem. O to, zda změnu podpoří nová sněmovní opozice, se však stále hraje. Nová koaliční většina má dostatek hlasů na to, aby změny odhlasovala, neboť jednací řád je zkrátka běžný zákon. Patří však k dobrým mravům, aby změny nebyly tlačeny na sílu, tedy pokud je podpoří i opozice, budou jednoznačně méně turbulentní. Podle informací Echa přitom koalice má v plánu změny uskutečnit poměrně rychle a mohly by se v dolní parlamentní komoře začít řešit již od začátku nového roku.

Jak pro Echo uvedl ministr v demisi a předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který má za svou stranu agendu na starosti, „velmi nejasně“ je v nynější fázi naformulován zákaz řetězení faktických poznámek. Ty jsou prostředkem, kterým na sebe mohou poslanci reagovat přednostně v rámci pořadí, jak jsou přihlášeni do běžné rozpravy. „Faktické“ ale také mají již nyní svá omezení: mohou trvat maximálně dvě minuty (stejně tak i odpovědi na ně) a nelze v nich uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Pokud tato omezení poslanec nedodrží, může mu předsedající odebrat slovo. Faktickou poznámkou je i procedurální návrh, tedy například návrh na odložení celé debaty na konkrétní datum v budoucnu.

Jak ale konstatoval ve svých pracích Jan Wintr, nynější soudce ústavního soudu, který se české parlamentní debatě v minulosti detailně věnoval, řídící schůze zpravidla dodržuje nepřekročení času, nikoliv však neuplatňování věcných stanovisek. „Tento hlavní nástroj jednacího řádu k bezprostřední polemice s projevy předřečníků, a tedy k živé výměně názorů, bývá používán spíše k ‚vtipnému‘ glosování předřečníků nebo průběhu jednání, k výměně bonmotů či k vzájemnému napadání poslanců,“ uvedl Wintr v publikaci Česká parlamentní kultura vydané v nakladatelství Auditorium. Faktická poznámka přitom není žádný novodobý výmysl, ale znali ji už za Rakouska-Uherska.

V minulém období ale byli pozorovatelé sněmovního dění svědky toho, že docházelo k takovému řetězení faktických poznámek v rámci obstrukcí, že došlo k rozplynutí smyslu, tedy bezprostřední reakci. Řetězení mohlo de iure trvat donekonečna. Podle Výborného je potřeba vyřešit, zda se omezení na dvě „faktické“, se kterým přišla nová koalice, vztahuje jen k jedné argumentační výměně mezi řečníky, nebo zda se týká celého bodu. To je totiž velký rozdíl.

„Vezměte si situaci, když máte 15 přihlášek do rozpravy a budete chtít mít faktickou poznámku k prvnímu, šestému a desátému vystoupení. Pokud by bylo tohle pravidlo aktivované, tak už k tomu desátému řečníkovi nevystoupíte, protože jste si již vyčerpal kvórum,“ popsal někdejší šéf lidoveckého poslaneckého klubu. Podotkl ale, že podle koaličního návrhu by neplatilo omezení neustále, ale až ve chvíli, kdy by byla odhlasována poslanci jeho aktivace.

„Úplné omezení faktických poznámek by bylo na úkor živosti a argumentační břitkosti parlamentní debaty,“ sdělila Echu předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová. A co další politické subjekty? „Já jsem také byla proti omezení u těch faktických, ale byli jsme v menšině. Konkrétní znění paragrafů se ještě bude dočišťovat, ale všeobecně bych řekla, že ty změny nejsou nic úplně ustřeleného,“ sdělila redakci poslankyně Barbora Urbanová, která má změny na starosti za klub hnutí STAN. Jednotliví poslanci budou do pátku o možných připomínkách v rámci svých uskupení ještě jednat.

Výborný také připomněl, že poslanci mají každý svou erudici a zaměření a nerozumí všichni všemu. Soudí proto, že i dlouhá debata třeba jen několika málo poslanců, kteří dané problematice rozumějí, vedena věcným způsobem, může být obohacující pro celou komoru čítající 200 členů. Pokud by bylo aktivováno omezení faktických, taková debata by se fakticky znemožnila.

Jaké další změny se chystají?

Podle Urbanové navržené změny obecně pomohou k racionalizaci sněmovní diskuze, otázkou ale prý je, zda budou reflektována dostatečně práva obou stran. „Návrh rozhodně neomezuje právo opozice obstruovat jako takové. On jenom upravuje prostě parametry těch obstrukcí,“ zhodnotila pro Echo Urbanová s tím, že obstrukce je nástrojem parlamentní debaty odjakživa. „Ačkoliv si tak trošku budeme podřezávat větev sami pod sebou, takže to musíme jako opozice unést a nemůžeme se k tomu postavit tak, jak to v minulém období učinila hnutí ANO a SPD,“ sdělil Echu ministr v demisi Výborný.

Podle Výborného je široká shoda na tom, aby se ve středu, kdy se mohou odehrávat třetí čtení v rámci parlamentního procesu, mohlo běžně jednat do 19.00 a výjimečně až do 21. Dosud se mohla konat ve středu a pátek jen mezi 9.00 až 14.00. Zákonů v poslední fázi schvalování, kdy se již jen hlasuje o různých pozměňovacích zákonech a nesmějí se předkládat další, by se tak stihlo odbavit více.

Naopak odpadnout by mohla noční jednání po 21 hodině, která má Výborný za nedůstojné. A to včetně překvapování se procedurálními návrhy, kdy se někdo z obstruujících opozičních poslanců rozhodne otestovat pozornost vládní koalice tím, že dá návrh na odložení celé legislativy do dalekého budoucna, čímž prakticky znemožní její další projednávání v dané chvíli. Dosud museli vládní poslanci takové chvíle vysedět, tedy přítomna musela být alespoň část, která rychle reagovala na procedurální návrh svými protinávrhy, čímž zdržoval, aby mohl do sálu doběhnout i zbytek zákonodárců – mnohdy třeba spící ve své kanceláři –, aby pokus odvrátil. Nově by se tyto procedurální záležitosti mohly hlasovat v jeden konkrétní, předem stanovený, čas a to tzv. v balíku, tedy najednou.

Jak zmínila poslankyně Urbanová i ministr v demisi Výborný, omezena by měla být i délka výstupů jednotlivých poslanců ve chvíli, kdy se jedná o programu schůze. Právě toto byl v minulém období moment, kdy se nejvíce obstruovalo, neboť koalice po čase začala svolávat k jednotlivým bodům, které nešly prosadit na řádných schůzích, schůze mimořádné. Omezení při debatě o programu by mělo být 10 minut pro řadové poslance, 30 pro ty s přednostním právem jako jsou například předsedové klubů či předsedové stran.

Nedořešenou kromě faktických poznámek zůstává též další věc, kterou má lidovecký předseda Výborný za dokonce důležitější, a to sice ukončení sněmovní debaty pevným hlasováním předtím, než mohli vystoupit všichni přihlášení. To byla finální odpověď koalice v minulém období na zdlouhavé obstrukce, a to i přesto, že tuto praktiku odsoudil i Ústavní soud, byť s dovětkem, že stejnou měrou odsuzuje paralýzu vládnutí. „Je otázka, jakým způsobem toto reformulovat, aby to nebylo příliš vágní a většina si nemohla ukončovat debatu kdykoliv se jí zamane, ale zároveň aby to plnilo ten smysl, že prostě to nemá být nástroj obstrukční. U některého zákona můžete k tomuto kroku přistoupit po dvou jednacích dnech, u některých po 10 jednacích dnech,“ řekl Echu Výborný s tím, že o definici kritérií se ještě musí jednat.