Nezaměstnanost varovně roste. Letos zřejmě padne hranice 5 procent

Nezaměstnanost v Česku na přelomu roku dál roste a podle části ekonomů se blíží k psychologické hranici pěti procent. Zatímco většina analytiků upozorňuje na tradiční sezonní vlivy, někteří varují, že jde o hlubší trend související s útlumem průmyslu a zhoršující se konkurenceschopností české i evropské ekonomiky.

Podle údajů Úřad práce ČR vzrostla registrovaná nezaměstnanost v prosinci na 4,8 procenta z listopadových 4,6 procenta. Ke konci roku bylo na úřadech práce evidováno zhruba 354 tisíc uchazečů o zaměstnání, kteří si mohli vybírat z necelých 87 tisíc volných pracovních míst. Na jedno místo tak připadalo více než čtyři uchazeči. Ve srovnání s prosincem 2024 je podíl nezaměstnaných vyšší o 0,7 procentního bodu. Průměrná nezaměstnanost za celý rok 2025 dosáhla 4,4 procenta, zatímco o rok dříve činila 3,8 procenta.

Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že růst nezaměstnanosti nelze vysvětlovat pouze sezonou. „Míra nezaměstnanosti varovně roste, letos překročí pět procent, poprvé po devíti letech. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím, emisním povolenkám, přeregulovanosti či prosazování nákladné zelené agendy,“ uvedl. Podle něj může nezaměstnanost kulminovat v únoru až na úrovni kolem 5,1 procenta. Část lidí uvolněných z průmyslu sice nachází práci ve službách, „ani tato zásobárna pracovních míst ale není bezedná“ a navíc zužuje prostor pro sezonní zaměstnávání, dodal.

Opatrnější pohled nabízí Vít Hradil, hlavní ekonom Investiky. Připomíná, že prosincový nárůst nezaměstnanosti je v Česku běžným jevem. „Aktuální zvýšení o 0,2 procentního bodu je spíše nízké, a to i vzhledem k postupnému ochlazování trhu práce, které jsme pozorovali v průběhu roku 2025,“ uvedl. Relativně příznivý prosincový výsledek podle něj mohl souviset i s taktizováním uchazečů kvůli změnám ve výpočtu podpory v nezaměstnanosti od ledna 2026. Pro letošní rok Investika očekává spíše stabilizaci a průměrnou nezaměstnanost zhruba na úrovni loňských 4,4 procenta.

Podobně situaci hodnotí i Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. „Nárůst v prosinci není nic neobvyklého, letos byl ale celkově vyšší než v předchozích letech, a to i ve srovnání s covidovým obdobím,“ uvedl. Podle něj se do čísel promítly hlavně nižší nábory, které firmy odložily kvůli dovoleným, a také chování kandidátů během svátků. V prvním čtvrtletí roku lze podle Jánského čekat stagnaci nebo mírný růst nezaměstnanosti, než situaci částečně vyrovnají tradiční plošné nábory.

Analytici zároveň upozorňují na přetrvávající regionální rozdíly, kdy je nezaměstnanost dlouhodobě vyšší například v Ústeckém, Karlovarském či Moravskoslezském kraji, zatímco Praha zůstává hluboko pod republikovým průměrem.

Vrcholu by měla nezaměstnanost dosáhnout na začátku roku kolem pěti procent, poté by se s nástupem jarních prací měla znovu mírně snižovat. Část ekonomů však dodává, že další vývoj bude záviset především na kondici průmyslu a schopnosti ekonomiky vytvářet nová pracovní místa mimo tradiční sezónní obory.