Fašismus, kam se podíváš. Největší strašák současné politiky

Zatímco komunismus patří do muzea a liberalismus se potácí v krizi, fašismus se v dalších a dalších varovných textech jeví jako síla na vzestupu. Nejde přitom už jen o některými komentátory od středu doleva oblíbený argumentační faul „reductio ad Hitlerum“. Stále častěji se v poslední době stává fašismus pojmem, který je prezentován jako klíč k popisu politické reality dneška.

Britský historik Roger Griffin, jeden z nejvýznamnějších odborníků na meziválečný fašismus, příznačně popisoval, jak se účastnil konference s názvem Podstata fašismu, v níž jednotliví účastníci onu podstatu popsali každý odlišným, často zcela protikladným způsobem. Fašismus se totiž neopírá o koherentní teorii a „svaté knihy“ svých zakladatelů, nýbrž o mýtus, symbol a emoce. Mimo jiné i to umožnilo, že jsme v západní veřejné debatě posledních let poměrně rychle přešli od fáze „varování před návratem fašismu“ na základě příběhů z první poloviny 20. století do fáze „hledání podob fašismu dnes“.

Pro dnešního člověka Západu je fašismus (na rozdíl od komunismu) z pochopitelných důvodů synonymem absolutního zla. Není tedy divu, že tento špatně uchopitelný a přitom smrtelně nebezpečný nepřítel vyvolává pozdvižení. „Každá epocha má svůj fašismus,“ napsal židovský spisovatel a přeživší holocaustu Primo Levi. Renesanci dnes zažívá esej Umberta Eca Věčný fašismus, v němž nabádá, že „musíme zůstat ostražití“, neboť „věčný fašismus je pořad nablízku“ a může se „vrátit v těch nejnevinnějších převlecích“. Úkolem západního intelektuála je pak „odhalovat ho a ukazovat na veškeré jeho nové formy – každý den, na každém místě zeměkoule“.

Toto poslání se v posledních osmdesáti letech opakovaně zvrhávalo v ostrakizaci každého politika či myslitele napravo od středu.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.