Zpřísnění trestů za skutky pod vlivem drog? Marketing a populismus, zní z opozice

Nová vládní koalice chce prosadit přísnější tresty pro ty, kteří pod vlivem drog poruší zákon. Jedním z nejhmatatelnějších příkladů je řízení po požití návykových látek. Nový šéf resortu spravedlnosti vrací do hry svůj návrh z roku 2017, kdy byl poslancem. Kritici změny z řad opozice však upozorňují, že represivní přístup neřeší příčiny kriminality, důvod kroku hledají spíše v marketingové oblasti. Výjimkou mezi respondenty je zástupce lidovců.

Od začátku roku 2026 vešla v účinnost novela trestního zákoníku, která mimo jiné částečně legalizovala pěstování a držení psychoaktivního konopí. Jak ale pro Echo v rozhovoru uvedla nová poslankyně a předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za AUTO), ruku v ruce s uvolněním na straně svobody musí jít zpřísnění na straně odpovědnosti. „Pokud někdo spáchá nějaký trestný čin pod vlivem návykové látky, kdy se do toho stavu uvedl sám a vědomě, tak by to měla být okolnost, která by automaticky znamenala uložení přísnějšího trestu,“ sdělila Echu někdejší nejvyšší státní zástupkyně.

K věci se ve středu na sociální síti X vyjádřil i nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „Řídit opilý nebo zdrogovaný, ujíždět policii a ohrožovat ostatní? Tak takhle ne! Nová legislativa přinese tvrdší tresty pro ty, kteří hazardují s lidskými životy,“ uvedl s tím, že není možné, aby dostal zákaz řízení a podmínku a za dva dny opět řídil – tedy aby se nestalo de facto nic. Podle webu Česká justice by v takovém případě mělo dle Tejce přijít zabavení automobilu či krátký trest odnětí svobody jakožto „jasný signál, že takové chování společnost tolerovat nebude“.

Není to poprvé, co se Tejc zaměřuje na řidičská oprávnění narkomanů. V roce 2017 coby poslanec ČSSD podával pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku, aby soudy mohly odebrat oprávnění narkomanům nejen tehdy, pokud dotyčný spáchal čin v souvislosti s řízením – například když nabourá –, ale také těm, kteří třeba doma terorizují rodinu. „Je zřejmé, že pokud někdo pod vlivem drog loupí, krade nebo páchá násilí či výtržnosti, pak není důvod, aby měl řidičský průkaz,“ řekl tehdy Tejc Blesku.

Nyní chystanou úpravu podporuje i poslanec Libor Vondráček (Svobodní), zvolen na kandidátce SPD. „Pokud jde o úmyslné požití, tak by to mohlo mít větší následky. S tím, co říká paní předsedkyně Vesecká, souhlasím. Myslím si, že v zásadě k tomu není moc co namítnout,“ řekl Echu.

Jak to vnímá opozice?

Echo oslovilo zástupce sněmovní opozice, taktéž členy zmíněného výboru, zda by případnou změnu podpořili – jejich reakce se různí. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda má za to, že „jde zase jen o úplně zbytečné marketingové heslo“. „Dnes máme trestný čin opilství (§360). To se samozřejmě vztahuje i na další návykové látky a obvykle se soudí v souběhu se spáchaným trestným činem, pokud mělo zásadní vliv,“ řekl Echu. Staronový poslanec a někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) má za zásadní, jak bude vypadat konkrétní znění návrhu. „Nebráním se odborné debatě, ale zda případnou změnu podpoříme či ne, bude odvislé od toho, jak bude konkrétní návrh napsán,“ sdělil Echu s tím, že nebyl podporovatelem novely trestního zákoníku exministra Pavla Blažka, která měla za cíl zmírnit trestnost v některých bodech, aby se vyprázdnily přeplněné věznice.

„Já jsem nebyl pro, ale když už se to stalo, tak podle mě není dobré to zase měnit. Trestní právo se nemá měnit každé volební období. Právo má být předvídatelné, aby každý věděl, co mu hrozí za to které jednání. Když probíhají změny často, tak předvídatelnost klesá. Trestní právo se má měnit judikaturou nežli permanentními zásahy ze strany zákonodárců, to není správná politika,“ doplnil Pospíšil s tím, že jako bývalý šéf resortu spravedlnosti je spíše rezervovaný.

Podle nové pirátské poslankyně a členky sněmovního ústavně-právního výboru je návrh na plošné zpřísnění trestů za trestné činy spáchané pod vlivem návykových látek „ukázkou trestního populismu, který sice dobře zní v titulcích, ale ve skutečnosti bezpečnost nijak nezvyšuje“. Tvrdší tresty dle Stojanové samy o sobě kriminalitu nesnižují, což dlouhodobě potvrzují data i zkušenosti ze zahraničí. „Stát by tímto návrhem rezignoval na řešení příčin a místo toho by trestal důsledky selhání současného systému prevence a léčby. Nově nabytou svobodu v oblasti konopí má doprovázet informování občanů a program prevence v souladu s harm-reduction přístupem, nikoli populistické a nefunkční zvyšování trestů,“ sdělila Echu.

Trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky považuje za závažné i nový poslanec STAN a bývalý náměstek na resortu spravedlnosti Karel Dvořák. „Je správné, aby se k nim soudy stavěly přísně. Nejsem ale zastáncem automatického zpřísňování trestů bez možnosti individuálního posouzení konkrétní situace a míry zavinění. Trestní právo nemá fungovat na principu ‚jedno pravidlo pro všechny‘, ale jako nástroj spravedlivého a přiměřeného rozhodování,“ sdělil poslanec Echu. Pokud by prý šlo o rozšíření přitěžujících okolností, které soudům dává prostor zohlednit, že se pachatel do stavu ovlivnění uvedl vědomě a sám, pak je dle Dvořáka namístě o takové úpravě věcně debatovat.

„Cestu v automatickém zavádění přísnějších trestních sazeb nebo nových skutkových podstat ale považuji za problematickou,“ doplnil poslanec pro Echo s tím, že „efektivní a moderní trestní politika se nedělá pocitově, ale odpovědně“. Hnutí STAN je podle něj připraveno se případným návrhem zabývat, ale pouze tehdy, pokud půjde o promyšlený krok opřený o data.

Opačný názor prezentoval nový poslanec KDU-ČSL a bývalý náměstek na ministerstvu zdravotnictví Václav Pláteník. „Návrh bych principiálně podpořil,“ sdělil a doplnil svou osobní zkušenost: „V průběhu roku 2021 jsem byl s manželkou v USA. Tehdy v daném státě čerstvě legalizovali marihuanu. Když jsem viděl, že řidič autobusu, který nás vezl z New Yorku do Filadelfie, si předtím dával jointa, tak jsem měl docela obavy.“ Zástupci hnutí STAN a TOP 09 ani přes opakované urgence do uzávěrky textu na zaslaný dotaz nereagovali.

Zcela legální je od 1. ledna 2026 pěstovat 3 rostliny psychoaktivního cannabisu na osobu, dále pak držení do 100 gramů sušiny doma a do 25 gramů při sobě mimo domov. Do 200 g sušiny doma následně půjde o přestupek, to samé do 50 g mimo domov. Držení více bude nadále trestním činem. Dosud nebylo v ČR legální držení žádného množství, dekriminalizace ale zapříčinila, že při držení do 10 gramů či pěstování až 5 rostlin šlo pouze o přestupek, nikoliv trestní čin. Uvedená legalizace se týká výhradně aktivity pro vlastní potřebu a platí pro osoby starší 21 let.