V Litomyšli končí dětská pohotovost, v Brně nonstop lékárna. Válkova změna se začíná projevovat v praxi

Provoz pohotovostí čeká už od ledna zásadní změna a dosud přitom není jasné, zda a kde dojde k jejich omezování či rušení. Financovat je totiž od ledna začnou místo krajů zdravotní pojišťovny. Změna, kterou prosadil bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), má podle očekávání vést k rušení přebytečných pohotovostí i jejich přesunu k síti urgentních příjmů. V některých krajích už je zřejmě jasno, zatímco někde se změny alespoň v prvních měsících roku nemají příliš projevit, jinde obyvatelé přijdou či mohou přijít o některé z dosud poskytovaných služeb.

Bývalou vládou prosazené změny u lékařských, zubních či lékárenských pohotovostí mohou vést k jejich efektivnějšímu využívání, zároveň však očekávaně vzbudily nevoli a obavy na straně krajů a zřizovatelů či části lékařů. Další kolo obav pak spustila vyhláška o pohotovostních službách, v které ministerstvo zdravotnictví přišlo s dalším „rozvolněním“ pravidel, tedy ustavením minimálních dob provozování jednotlivých pohotovostních služeb. Mimo jiné pak u lékařských pohotovostí pro dospělé i u těch pro děti stanovuje novinku – služba má být v rámci časového rozmezí od 16 do 22 hodin otevřená v pracovní dny minimálně tři hodiny denně. O víkendech či svátcích má mít pak pevně stanovenou otevírací dobu osmi hodin od 10 do 16 hodiny.

Obavy tedy panují z toho, že se otevřela cesta k rušení či omezení části nynějších pohotovostí a teoreticky jich nemusí být málo. Nyní chybí zhruba u 12 z 90 nemocničních urgentních příjmů v republice, z nichž se má skládat páteřní síť. Pohotovostí je však celkem v zemi přes 120 a jejich síť se v jednotlivých krajích i výrazně liší. Někde tak pohotovosti obsluhují v porovnání i násobně nižší počty pacientů. A první náznaky, co to může do budoucna znamenat, už se začínají objevovat v praxi.

„I když se Moravskoslezský kraj od Nového roku už nemusí starat o zajištění zubních pohotovostí, přesto to v Ostravě udělá. Změna legislativy, která odpovědnost za lékařské pohotovostní služby přenáší na zdravotní pojišťovny, totiž znamená omezení stomatologické péče v krajském městě. A to kraj nedopustí,“ informuje na svém webu úřad Moravskoslezského kraje s tím, že kraj stále čeká na vyjádření zdravotních pojišťoven ohledně toho, jak chystají od nového roku systém pohotovostí nastavit.

Zároveň však kraj vypisuje výběrové řízení, tedy část služeb bude stejně platit z krajského rozpočtu. „V Ostravě zdravotní pojišťovny plánují provoz od 8 do 13 hodin o víkendech a svátcích. Aktuálně zubní pohotovost v krajském městě funguje o víkendech a svátcích nepřetržitě a ve všední dny od večera 18 hodin do 6 hodin ráno. Proto kraj připravuje veřejnou zakázku na dokrytí nákladů na zubní pohotovost v krajském městě na příští rok za 2,4 milionu korun bez DPH. Provozovatel, který tendr vyhraje, pak bude moci lidem s akutním zubním problémem příští rok poskytovat pomoc v pracovní dny od 18 do 23 hodin, o víkendech a o svátcích od 15 do 22 hodin. Počítá se s tím v rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2026,“ uvádí kraj.

K podobnému kroku může dojít také v Jihomoravském kraji. Lékárna Dr.Max v brněnské ulici Bašty poblíž nádraží od nového roku možná přestane fungovat nepřetržitě. Dosud ji společnost provozovala nonstop za podpory kraje. Od zdravotních pojišťoven ale lékárna získá peníze jen na večerní provoz, nikoliv nepřetržitý. Kraj tak zvažuje dotaci, pokud se prokáže přínos i v nočních hodinách. Lékárna je totiž jedinou pohotovostní v Brně.

V Litomyšli pak kvůli změnám končí dětská pohotovost. „Vyhláška, kterou na podzim vydalo Ministerstvo zdravotnictví a která nově stanoví podmínky pro poskytování dětské LPS, zavádí požadavek, aby byla dětská pohotovost navázána na dětské lůžkové oddělení. Tuto podmínku Litomyšlská nemocnice nesplňuje, a proto zde nebude možné službu nadále provozovat. Byť může změna představovat určitý diskomfort, domníváme se, že díky velmi dobré dopravní dostupnosti nemocnic v našem kraji nebude případný dojezd do okolních zařízení znamenat snížení kvality poskytované péče. Zároveň věříme, že tato změna povede k větší stabilitě systému a ke kvalitní péči tam, kde jsou pro její poskytování vytvořeny odpovídající podmínky,“ uvádí krajský úřad Pardubického kraje s tím, že kromě toho zůstane rozsah lékařské, ale i zubní pohotovosti v kraji stejný.

Například na Vysočině má pak prozatím provoz zůstat i po přechodu odpovědnosti na pojišťovny beze změn, ovšem v polovině roku má dojít k jeho vyhodnocení. „Předpokládáme, že lékařská pohotovostní služba pro dospělé i děti zůstane zajištěna v krajských nemocnicích v podobném rozsahu jako dosud. Zubní pohotovost budou i nadále podle rozpisu komory zubařů zajišťovat zubní lékaři ve svých ordinacích o víkendu a svátcích v době od 8.00 do 12.00 rotačním způsobem,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Jiří Běhounek (SOCDEM). Kraj by se tak zatím neměl finančně na provozu pohotovostí podílet. „S VZP jsme domluveni, že budeme počty, časy i výkony v krajských nemocnicích i u zubařů sledovat a po pololetí 2026 je vyhodnotíme,“ dodal Jiří Běhounek.

Návrh už v počátcích našel řadu odpůrců zejména mezi krajskými politiky, ale třeba i Českou lékařskou komorou. Zatímco politici se obávají „hněvu“ voličů za to, že se jim po možném konci pohotovostních služeb kupříkladu na některých poliklinikách prodlouží cesta za péčí, lékařská komora argumentovala proti návrhu tím, že může dojít k přetížení pohotovostních služeb, záchranek i nemocnic.

Naopak podle některých odborníků má změna smysl, ať už vytvoření páteřní sítě pohotovostí u urgentních příjmů v nemocnicích, kde je pro provoz odpovídající zázemí, či kvůli možnosti efektivnějšího řízení poměrně rozsáhlé sítě zdravotních pohotovostí.