Nacher: Vlajku Ukrajiny bych jako první krok nesundával, projev Hayata Okamury byl nevhodný

Sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny je svébytné rozhodnutí nového předsedy Tomia Okamury (SPD), já bych takové první rozhodnutí neudělal. V rozhovoru pro Echo24 to řekl nově zvolený místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). První týden jednání nové sněmovny se podle něj ničím nevymykal historické zkušenosti, nevhodný mu přišel projev Hayata Okamury (KDU-ČSL) na adresu svého bratra Tomia. Nacher také popsal, co by chtěl v pozici místopředsedy na fungování dolní komory změnit.

Jak hodnotíte první týden fungování nové sněmovny?

Až na výjimky se domnívám, že se průběh jednání nevymkl zvyklostem prvního týdne práce nové sněmovny. Zároveň se obnažilo to, že ti, kteří nejvíce upozorňovali na obstrukce, tak jsou těmi, na nichž je už teď vidět, že sami nějaké prvky obstrukce budou zavádět. Když jsem srovnal počet hodin trvání debaty při volbě Markéty Pekarové Adamové a nyní Tomia Okamury, tak teď byla o hodinu a půl delší. Je to v rámci rozumného rozpětí, ale kdyby to opravdu časově ulétlo, byl jsem připraven to zveřejnit pro všechny, kteří říkali: My takoví nebudeme, my se budeme chovat jinak. A nakonec se budou chovat stejně, nebo hůř.

A jak jste ta vystoupení opozice vnímal po obsahové stránce? Jde to také srovnat?

Člověk si nemohl nevšimnout určitých útoků. Co bylo podle mě nevhodné, bylo vystoupení Hayata Okamury, bratra Tomia Okamury. Chci mu to říci i osobně. O bráchovi si můžu myslet cokoliv, můžu něco u mikrofonu naznačit, mohu varovat, upozornit, apelovat. Ale podle mě nemůžu zveřejnit vnitřní komunikaci a pocity z rodiny, nota bene i několik desítek let staré, včetně osob, které už třeba zemřely. Je to pak nevyvratitelné. A bratrská debata na mikrofon se pak vede těžko. Já si Hayata vážím, ale tohle bylo opravdu nevhodné vystoupení. Jinak si ale myslím, že se průběh prvního týdne nevymkl zažitým zvyklostem, vesměs jde o ceremoniální záležitost, přebírání kartiček, certifikátů, skládání slibu a tak dále.

A není podle vás výjimečné ani to, že vládní strany nezvolily Jana Skopečka místopředsedou sněmovny, navzdory tomu, že má ODS slíbené místopředsednické místo (důvodem má být nepředložení návrhu rozpočtu na příští rok nové sněmovně ze strany končící vlády Petra Fialy – pozn. red.)?

Ani tímto se průběh jednání nevymkl minulosti, protože připomenu, že ani nám nebyl opakovaně zvolen Radek Vondráček. A i Karel Havlíček, který následně kandidoval, až když už nebyl ministrem, tak ani v jeho případě to nebylo úplně bez problémů. Když už se bavíme o nějakém srovnání, respektive nějaké normě, tak tohle už se v minulosti také stalo. Rozhodně to není poprvé v historii, kdy někdo nebyl zvolen.

Jak budete postupovat příští týden při ustavování výborů? Tam budou dohody mezi vámi a opozicí dodrženy?

Předpokládám, že ano. Opět se to nevymyká tomu, jak to bylo před čtyřmi lety, kdy jsme jako opozice se stejným počtem poslanců jako opozice nynější, získali předsednictví osmi výborů. Jde vlastně o poměr jedna k jedné. Takhle to funguje standardně a věřím, že to tak bude pokračovat i nadále.

Jaké jsou vaše plány v pozici místopředsedy sněmovny?

Jednak bych chtěl pomáhat zakopávat příkopy mezi vládními a opozičními stranami. Mimo jiné otevřenou komunikací, což všichni, kdo mě znají, vědí, že se snažím bavit se všemi. Myslím si, že i tohle by kromě řízení schůze mohla být role místopředsedy sněmovny. Umím velmi striktně a razantně oddělit roli řídícího, který se nahoře u předsednického pultíku chová neutrálně, a roli nekompromisního a razantního politika, který soupeřům nic nedaruje, když je u řečnického pultíku o patro níže.

A směrem k občanům?

Chtěl bych otevřít sněmovnu veřejnosti a zlepšit některé její služby. Například bych byl rád, kdyby byly úterní tiskové konference poslaneckých klubů tlumočeny do znakového jazyka. To už se, doufám, začne měnit, protože mám informaci, že už v úterý by se tam měli přijít podívat, jak by to technicky bylo možné řešit. Šlo by o krok, který by zpřístupnil jednání sněmovny lidem se sluchovým postižením. Pak bych rád vrátil na obrazovku České televize jednání sněmovny po půlnoci, aby daňoví a koncesionářští poplatníci věděli, co tam děláme a nemuseli se spoléhat na web sněmovny. Přislíbil jsem, že udělám maximum proto, abych sněmovnu rozpohyboval. Už jako řadový opoziční poslanec jsem kolegům půjčil handbike a dělali jsme jednou za rok soutěže na handbike trenažéru. Připomněl jsem kolegům, že v budově je posilovna, nevím, jestli to vědí. V budově, kde mají byty, v Nerudově ulici, je také posilovna, tak by bylo dobré s tím něco dělat, když po lidech chceme, aby žili zdravě a hýbali se. Rád bych pokračoval ve spolupráci s Potravinovou bankou a dalšími sociálními službami, u nichž může sněmovna třeba pomoci zvýšit publicitu.

Jak vnímáte rozhodnutí předsedy sněmovny Tomia Okamury sundat z budovy dolní komory ukrajinskou vlajku?

Je to svébytné rozhodnutí předsedy sněmovny, má to v kompetenci. Já jsem o tom dopředu nevěděl, přečetl jsem si to na sociálních sítích. Já osobně bych tohle jako první rozhodnutí neudělal právě proto, že jde o určitý symbol. Ale vnímám také to, že část společnosti to může vnímat jako symbol opačný. Tedy když někde visí trvale vlajka, která by se měla dávat na budovy právě jako symbolický akt u příležitosti nějaké události nebo výročí. A my přece nechceme, aby lidé ten symbol vnímali negativně. Sundání vlajky nic neříká o naší ochotě pomáhat Ukrajině. Při té příležitosti mě napadá jeden příklad, jak ta symbolika funguje a jak je společnost rozdělená.

Jaký?

Společnost je na vlajky a tyto symboly možná trochu přecitlivělá. My jsme před více než rokem s kolegou Skopečkem vsadili v rámci derby Sparta proti Slavii, že za každý gól, červenou či žlutou kartu dáme určitou částku na opavský fotbal. Ten byl postižen povodněmi na severní Moravě. Udělali jsme výzvu, jejíž součástí byl QR kód, popis této sázky a klubové barvy SFC Opava, jejíž hráči hrají v modré a žluté. A oba dva jsme schytali velkou vlnu kritiky, proč i do fotbalu pleteme ukrajinskou vlajku. Lidé si neuvědomili, že to jsou klubové barvy, ne barvy Ukrajiny. Musel jsem to pak složitě vysvětlovat. Stejně tak má modrou a žlutou barvu třeba tým Teplic. Pochopil jsem, že část společnosti vidí symboliku modré a žluté za vším.

Věříte, že bude předsednictvo sněmovny, do kterého se má ještě připojit právě Jan Skopeček a nominaci má také předseda hnutí STAN Vít Rakušan, fungovat skutečně nadstranicky a pomáhat k hladkému průběhu jednání dolní komory?

Já doufám, že všichni kolegové nechají své stranické postoje stranou. Já mám výhodu v tom, že nemám žádnou funkci ve stranické linii hnutí ANO. Nejsem předseda, jako jsou Tomio Okamura nebo Vít Rakušan, nebo místopředseda jako pan Barták. I zaměstnanci a lidmi, kteří se kolem vedení sněmovny pohybují, že člověk, když je pak v té pozici, tak se mění jeho přístup k politice. Já jsem v tomhle nenapravitelný optimista a věřím, že to bude fungovat.