Čína chce vyslat mírové jednotky na Ukrajinu

Čína je ochotná vyslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise – za podmínky mandátu OSN. Informoval o tom dnes deník Welt s odvoláním na čínské vládní kruhy. Plán Pekingu vyvolává v Evropě smíšené reakce. Ukrajina i Rusko k možné účasti Číny zaujímají odmítavý postoj.

V Bruselu vyvolává čínský záměr vyslat mírové jednotky na Ukrajinu rozdílné reakce. Na jedné straně by podle některých diplomatů zapojení zemí Globálního jihu, jako je Čína, mohlo zvýšit akceptaci pro rozmístění zahraničních jednotek k dohledu nad mírem. Na druhé straně „existuje ale i nebezpečí, že Čína by na Ukrajině hlavně špehovala a v případě konfliktu by místo neutrální pozice zaujala jasně proruskou pozici,“ uvedl vysoký diplomat EU, který je obeznámen s aktuálními jednáními.

Většina zemí EU z různých důvodů zatím není příliš nakloněna vybavit mírové jednotky mandátem OSN. Výjimkou je Itálie, která se o to už několik měsíců aktivně zasazuje.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu vzhledem k debatě o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu – k nimž by patřily i mírové jednotky – vyloučil dohodu bez ruské a možná i čínské účasti. „Západ velmi dobře chápe, že vážná diskuse o bezpečnostních garancích bez Ruské federace je utopie,“ řekl Lavrov. Ministr zahraničí tím oponoval prezidentu USA Trumpovi, který po úterním telefonátu s ruským vůdcem Putinem uvedl, že si nemyslí, že by evropské bezpečnostní garance pro Kreml byly problém.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Lavrovovy požadavky na zapojení Číny odmítl. „Bezpečnostní garance potřebujeme jen od těch zemí, které jsou připraveny nám pomoci,“ řekl. Peking od začátku války na Ukrajině podporuje Moskvu miliardovými nákupy ropy a dodávkami elektronických součástek pro výrobu přesných zbraní. Obě země také udržují partnerství, které označují za „bezhraniční“.

Západ podle svých představ bezpečnostní garance pro Ukrajinu chápe široce. Nejde jen o vojenskou pomoc v případě útoku podle vzoru článku 5 Severoatlantické smlouvy. Toto vyplývá z prohlášení skupiny G7 z července 2023 a ze „Společných bezpečnostních závazků mezi EU a Ukrajinou“ z konce července 2024. Garance zahrnují i výcvik ukrajinských ozbrojených sil, dodávky zbraní, pomoc při budování obranného průmyslu, sdílení zpravodajských informací, sankce, hospodářskou spolupráci a postupný vstup Ukrajiny do EU.

Evropany dnes více než dlouhodobé vojenské závazky zajímá okamžité zajištění možného příměří či mírové dohody, píše deník Welt. Vysocí diplomaté EU uvedli, že při dohledu nad dodržováním příměří by mohly být – na rozdíl od minulosti – využity hlavně drony. Co se stane, pokud bude příměří porušeno, by mělo být definováno v mandátu. Podobně jako při monitorování minských dohod po anexi Krymu v roce 2014 organizací OBSE by porušení příměří mohlo být pouze zaznamenáno a hlášeno, nebo by mandát mohl umožnit vojákům zasáhnout v případě konfliktu.

V bruselském štábu NATO panuje napětí ohledně plánovaného stažení amerických jednotek z Evropy. Původně se očekávalo, že americký náměstek ministra obrany Elbridge A. Colby plány představí v první polovině září, nyní se očekává až po skončení rusko-běloruského manévru „Sapad“ v polovině září.

Podle očekávání NATO by Washington mohl stáhnout „40 000 až 70 000 z celkového počtu až 100 000 vojáků“ v Evropě. Některé jednotky by pak mohly být využity k zajištění hranic či veřejného pořádku v USA. Politické orientační pokyny aliance v rámci plánování obrany NATO by mohly být upraveny dříve než původně plánováno na rok 2027, což by mohlo přinést nové úkoly i pro Bundeswehr.