PŘEHLEDNĚ: Lidé půjdou do penze dřív. Pokud si budou šetřit dvacet let

Zhruba stovka tisíc zaměstnanců z rizikových profesí zůstala mimo penzijní reformu. Dostanou sice povinné příspěvky zaměstnavatelů, dřívější penzi si však budou muset případně zaplatit ze svého spoření. Rozhodnutí padlo po zmatečném rozbroji uvnitř koalice Spolu, od té doby probíhá hádka, jestli vláda vyvolala přehnaná očekávání u části zaměstnanců, nebo naopak splnila slib. Realita je ale poměrně jednoduchá. Kdo je pár let před důchodem a nešetřil si sám či už nyní s přispěním zaměstnavatele, do důchodu dříve zkrátka nepůjde. To se výrazně liší od původního návrhu, který vzešel po dlouhých jednáních z ministerstva práce pod vedením lidovců.

Zaměstnavatelé budou podle „náhradního“ návrhu zákona, který ve čtvrtek stvrdil prezident Petr Pavel, posílat těmto pracovníkům od ledna na spoření čtyři procenta vyměřovacího základu od tří odpracovaných směn. Pokud by museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by jen příspěvek na individuální spoření. Pokud tak tito lidé budou stát o dřívější odchod do penze, mají využít tzv. předdůchodu, který je výrazně odlišný od předčasné penze. Jde zkrátka o jednu z možností, jak čerpat své vlastní naspořené prostředky z penzijního připojištění.

Původní verze: sto tisíc lidí vyškrtl pozměňovací návrh

Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny.

Ani původní návrh nepočítal s tím, že by se lidem v předdůchodovém věku podařilo ihned odejít o pět let dříve. Rozdíl je tam však přece jen zásadní: kdo už nyní má za sebou deset (či více) let v náročném provozu, měl mít možnost – podobně jako lidé z nejrizikovější 4. kategorie prací – už od začátku odejít o rok a čtvrt dříve do penze bez jejího krácení.

Schválená verze: rok a čtvrt znamená našetřit statisíce

Zaměstnanci, kterým budou povinně přispívat zaměstnavatelé do penzijního spoření, nemohou s okamžitým nárokem na dřívější odchod počítat. Pokud jim totiž začne až na základě nových pravidel zaměstnavatel přispívat tři až čtyři procenta do penzijního spoření, dostat se k minimální částce, kterou si lze nechat měsíčně vyplácet, jim bude trvat dlouhé roky. Na druhou stranu, po dobu pobírání předdůchodu se zaměstnancům stejně tak nesníží budoucí důchod, stát za ně hradí zdravotní pojištění a mohou libovolně pracovat či kupříkladu i pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Našetřit si totiž minimální částku i na pobírání předdůchodu po dobu 15 měsíců znamená poměrně vysoké částky. Uživatel předdůchodu musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že pro výplatu a to jen minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Jak ukazují i odhady penzijních společností, zejména pro zaměstnance v předdůchodovém věku, kteří by se spořením začali až nyní, jsou však potřebné částky pro dřívější odchod značně vysoké. Pokud zaměstnanec například začne ve 45 letech a zaměstnavatel mu bude přispívat povinná čtyři procenta z hrubé mzdy 40 000 Kč, naspoří si ze samotných příspěvků zaměstnavatele za 15 let zhruba 300 000 Kč.

Předkladatelé z řad koaličních poslanců mluví v souvislosti se zákonem o splnění slibu daném při schvalování penzijní reformy. Kritici naopak tvrdí, že kompenzace v podobě povinného příspěvku na penzijní spoření je nesmyslná. Většina zaměstnavatelů jej podle nich dává už teď na základě kolektivních smluv nebo dobrovolně jako benefit.

Zmírněné podmínky pro zaměstnance, povinnosti pro zaměstnavatele

Čerpat předdůchod lze pouze z „nového“ doplňkového penzijního spoření, pokud mají lidé prostředky v původním penzijním připojištění, je třeba před čerpáním prostředky přesunout. Podmínky pro čerpání předdůchodu se lidem s rizikovou prací podle předlohy zmírní, zaměstnanci z rizikových profesí na něj nebudou muset spořit aspoň deset let. Předdůchod se také smí vyplácet na dobu minimálně dvou let před řádným důchodem, nově by ho pro tyto profese mělo být možné pobírat i pouze rok a čtvrt před dosažením důchodového věku, tedy aby platila podobná lhůta, jakou mají lidé ve čtvrté kategorii profesí.

Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů budou dohlížet územní správy sociálního zabezpečení.