Od ledna se všem sníží nově přiznané důchody. Opatření nechce měnit ani nová vláda

Jako první pocítí dopady hlavního balíku penzijní reformy lidé, kteří si budou zanedlouho žádat o důchod. V následující dekádě se totiž má každý rok mírně snižovat růst nově přiznaných penzí. Jde o jedno z trojice nejvýraznějších opatření minulé vlády, které mají do budoucna šetřit bující výdaje penzijního systému. A zatímco růst penzijního věku či zpomalení pravidelných valorizací plánuje nová vláda zastavit, toto opatření zřejmě ponechá v platnosti. Novým žadatelům tak stát přizná už od ledna mírně snížený důchod.

U nově přiznaných penzí poprvé dojde k jejich mírnému snížení. Podle reformy má totiž mezi lety 2026 a 2035 klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, k roku 2035 by to pak mělo být 1,45 procenta.

Změna se tak jako první dotkne části ročníků 60. let, kteří budou odcházet do řádné penze od příštího roku. Podle odhadů ministerstva práce by se měly nově přiznané penze postupně snižovat o zhruba 150 až 200 korun ročně oproti nynějšímu výpočtu. Ačkoliv tak nadále porostou, růst se bude zpomalovat.

Díky valorizacím a růstu mezd by měly podle projekcí ministerstva práce důchody v příštích deseti letech dosáhnout v průměru hranice něco přes 30 tisíc korun. Ministerstvo pak tvrdí, že větší negativní dopad snižování výpočtu penzí na osoby s nejnižšími příjmy má vyrovnat navýšení minimální penze.

„U osob s nejnižšími příjmy bude negativní dopad omezován růstem váhy základní výměry důchodu, která není opatřením dotčena a také změnou minimální výše procentní výměry. Relativní rozdíly mezi důchody osob s vyššími a nižšími příjmy zůstanou více méně zachovány. Nebudou vznikat ani zásadnější rozdíly mezi důchody přiznanými podle dosavadní a nové úpravy, neboť díky setrvalému nárůstu průměrné mzdy a postupnému zvyšování důchodového věku budou mít budoucí důchodci velmi pravděpodobně vyšší výdělkové průměry a více doby pojištění, což vyústí ve vyšší výpočtový základ,“ uvádělo ministerstvo práce.

Důchod se skládá ze solidární pevné výměry a ze zásluhového procentního dílu podle odpracovaných let, odvodů z výdělků a počtu dětí. Solidární část odpovídá deseti procentům. Na tuto hranici by se měl nově zvednout i zásluhový díl. Minimální penze by tak měla činit 20 procent průměrné mzdy.

Polovinu tvoří solidární výměra a polovinu zásluhový díl. Pevná část má činit příští rok 4900 korun a stejně vysoká bude i procentní výměra. Minimální starobní penze tak bude 9800 korun. Stejně vysoký bude i invalidní důchod třetího stupně. Invalidé druhého stupně budou pobírat minimálně 7350 korun a prvního stupně 6534 korun. Vdovský a vdovecký důchod by měl činit nejméně 7350 korun a sirotčí pak 6860 korun. Polepšit by si podle údajů z důchodové ročenky mohlo několik desítek tisíc lidí. Loni mělo starobní důchod pod 10 000 korun 34 600 seniorů a seniorek.