Poláci čekali na české volby. Hned po nich se chtějí po Praze domáhat území. Požadují „svých 368 hektarů“

Polská vláda se chystá obnovit jednání s Českou republikou ohledně tzv. územního dluhu, jde o 368 hektarů půdy, které při výměně území s Československem v 50. letech nebyly podle Varšavy Polsku vráceny. Informuje o tom dnes polský server Fakt s tím, že Varšava plánuje obnovit jednání ihned po oznámení výsledků českých parlamentních voleb.

Spor o polsko-české hranice sahá až do roku 1958. Tehdy se Polsko a Československo dohodly na „narovnání“ svých hranic. V důsledku toho Polsko postoupilo Československu 1 205 hektarů půdy a výměnou získalo 837 hektarů. Zbývající část této výměny neproběhla a "územní dluh ve výši 368 hektarů" přešel na nástupnickou Českou republiku.

Tato otázka se opakovaně objevovala na stole politiků. V roce 2015 česká vláda dokonce schválila konkrétní pozemky, píše Fakt a to v obci Bílá Voda pod Rychlebskými horami a na česko-polských hranicích u polského městečka Głuchołazy. Polsko předložilo návrh dohody o změně hranic, ale v následujících letech se záležitost zastavila.

"Polsko-české konzultace by měly být obnoveny na expertní úrovni. Jejich cílem bude představit postoje stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015," sdělil serveru Fakt zdroj z polského ministerstva zahraničí. Varšava se v posledních měsících zdráhala řešit otázku hranic s obavou, že se stane tématem probíhající české předvolební kampaně. Vyvolává silné emoce jak v Polsku, tak v České republice. V roce 2021 se premiérům Mateuszovi Morawieckemu a Andreji Babišovi nepodařilo dosáhnout dohody, a to i přes několik schůzek.

Podle prognóz před parlamentními volbami, které se v pátek a sobotu konají v České republice, vedlo jasně Babišovo hnutí ANO, takže je pravděpodobné, že problém přistane na české straně opět po letech u Andreje Babiše.