Litva investuje přes miliardu eur do obrany. Na hranice s Ruskem položí protitankové miny

Litevská vláda v příštích deseti letech investuje více než jednu miliardu eur do posílení ochrany hranic s Běloruskem a Ruskem. Plánuje tam položit protitankové miny. Ministerstvo obrany toto rozhodnutí oznámilo 5. května a zdůraznilo, že miny mají omezit pohyb invazních sil.

"Protipohybová opatření jsou důležitou součástí naší národní obranné koncepce. V případě agrese by umožnily zablokovat a zpomalit akce nepřátelských států proti Litvě," poznamenalo podle serveru DefenseNews ministerstvo ve svém prohlášení.

Více než 800 milionů eur z plánované investice bude určeno na nákup protitankových min a souvisejících systémů. Zbytek prostředků je vyčleněn na prioritní pořízení zbraní elektronického boje a protidronů, posílení systémů sledování a včasného varování a zvýšení odminovacích schopností litevské armády.

Současně Vilnius, hlavní město Litvy, spolupracuje s dalšími pobaltskými zeměmi, Estonskem a Lotyšskem, na realizaci projektu Baltské obranné linie, jehož cílem je posílit východní hranici NATO a zabránit tak případnému postupu protivníka. „Probíhají intenzivní práce na určení zeměpisných bodů, kde se musí inženýrské bariéry zemí sblížit, aby byla zajištěna celistvost Baltské obranné linie,“ dodalo ministerstvo.

Tyto iniciativy přicházejí krátce poté, co litevská vláda spolu s Lotyšskem, Polskem a Estonskem oznámila, že opustí Ottawskou úmluvu, která zakazuje používání a skladování protipěchotních min.

Minulý měsíc lotyšský parlament oficiálně odhlasoval vystoupení z této mezinárodní smlouvy o zákazu a připojil se tak k Finsku, které svůj záměr odstoupit oznámilo 1. dubna. Finští a lotyšští představitelé tvrdí, že jejich země musí přehodnotit své obranné strategie, aby mohly účinněji reagovat na potenciální vojenské hrozby.

Miny na hranicích vyvolaly obavy mezinárodních skupin pro lidská práva, které varovaly, že nevybuchlá munice představuje riziko pro civilisty po celá desetiletí.