Třičtvrtě roku ve zkušební době. Zaměstnavatelé mají dostat měsíce navíc

Už několikátá novela zákoníku práce má – alespoň v některých ohledech – přinést flexibilnější pracovní trh. Má tak jít opačným směrem než změny v posledním roce, které ho naopak přitvrzovaly. Jedním z navrhovaných vstřícných kroků k zaměstnavatelům je prodloužení zkušební doby, tedy „testovacího“ období, které umožňuje snadné rozvázání pracovního úvazku.

Po změnách v zákoníku práce volají odborníci i zaměstnavatelé. Modernizovat ho doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve svém souboru 37 kroků na podporu růstu ekonomiky. Zmínila mimo jiné i propuštění zaměstnance bez udání důvodu. Zatímco ODS se ho chystá do návrhu prosazovat spolu s odstupným, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho v rámci nynější novely zcela odmítá.

Místo snadnějších výpovědí má být krokem, který umožní v určitém ohledu o něco delší dobu na „rozmyšlenou“, zda zaměstnance okamžitě propustit či nikoliv, prodloužení zkušební doby. Ministerstvo práce za změnou vidí právě potenciálně snížené náklady pro zaměstnavatele, kterým dá delší lhůtu k propuštění zaměstnance prakticky okamžitě a bez svázání striktními důvody, které následně propouštění výrazně komplikují.

„Prodloužení zkušební doby a možnost dodatečného prodloužení již sjednané zkušební doby (v rámci zákonných limitů) zaměstnavatelům umožní důkladněji prověřit, zda nově přijatý zaměstnanec funguje v souladu s původními očekáváními a zda jim spolupráce po všech stránkách vyhovuje. Obecné prodloužení tohoto ,testovacího‘ období může potenciálně vést k úspoře nákladů, které by zaměstnavatel jinak musel v budoucnu vynaložit, pokud by chtěl se zaměstnancem pracovní poměr rozvázat ,standardní‘ cestou,“ argumentuje ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu.

Pro vedoucí zaměstnance to tak bude znamenat i téměř tři čtvrtě roku ve zkušební době, nově by totiž mohla trvat až osm měsíců oproti nynějším šesti. Pro ostatní se pak otevře možnost nastavit zkušební dobu na čtyři měsíce místo dosavadních tří. Možné má být nově domluvit se v průběhu na prodloužení zkušební doby.

Česko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovních sil. Podle NERV by bylo potřeba český trh práce rozpohybovat. Rada ve svém souboru doporučení uvedla, že problémoví zaměstnanci či zaměstnanci bez výkonu není možné v Česku propustit, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň.

„Obtížné propouštění, například v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách, a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat,“ uvedla rada. Podle ní to vede ke ztrátě konkurenceschopnosti. Prodloužení zkušební doby je v tomto ohledu spíše malou záplatou, v této době však lze ukončit z obou stran pracovní poměr ze dne na den a bez udání důvodu.

Proti změnám v zákoníku práce se staví odbory. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se dohodli na společném postupu proti případným změnám v zákoníku práce se sociálními demokraty. Odmítají výpovědi ze zaměstnání bez udání důvodu, prodlužování zkušební doby, zkracování výpovědní doby či výpovědi e-mailem. „Všechny tyto návrhy vedou ke snížení ochrany pracujících na rychle se měnícím trhu práce. Žádný z těchto bodů se nevěnuje skutečným problémům českého pracovního trhu, jakými jsou často nevýhodné pracovní a mzdové podmínky, nesoulad nabídky práce a poptávky po práci rozbujelý švarcsystém nebo další problematické formy zaměstnávání,“ uvedli zástupci ve společném prohlášení.

Jurečkův návrh by měla vláda dostat v květnu. Počítá s tím, že část pracovníků v Česku by od příštího roku mohla začít dostávat mzdu v eurech či jiné měně. Zaměstnavatelé by měli rodičům na rodičovské dva roky držet jejich pozici. Výpovědní lhůta by nezačínala na začátku dalšího měsíce, ale hned od doručení výpovědi. Při pracovníkově pochybení by se zkrátila na měsíc. Na brigády o letních prázdninách by mohli začít chodit už čtrnáctiletí.